V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

DOLEŽELOVÁ, Renáta

Renáta DOLEŽELOVÁ (* 2. 6. 1950 Brodek u  Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, sebevražda)  – herečka; manželka režiséra Pavla Palouše (*1943). Vystudovala chemickou průmyslovku v Přerově (1969) a po absolvování herectví na JAMU (1973) nastoupila do angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, od roku 1979 byla členkou hereckého souboru FSB. Po „konci“ Barrandova spolupracovala s Divadlem pod lampou a naposledy s pražským divadlem U hasičů (Tři klobouky). Na film. plátně debutovala jako zraněná dívka v Pinkavově dětském snímku Panter čeká v 17.30 (1971). V šedi a schematičnosti normalizačních filmů, které jí čekaly, zaujala alespoň mladistvým půvabem a bezprostředností dívčího projevu v postavách uvědomělých dívek: manželka okresního funkcionáře (P. Haničinec) v Sequensově přepisu Řezáčovy prózy Kronika žhavého léta (1973) a antifašistická bojovnice Anka Kadlecová ve Vávrově válečné trilogii Dny zrady (1973), Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1976). Menší role vytvořila ještě ve filmech Osud jménem Kamila (1974), Paragraf 224 (1979), Půl domu bez ženicha (1980), Hadí jed (1981), Zralé víno (1981), Má láska s Jakubem (1982), Anděl s ďáblem v těle (1983), Pavučina (1986) a Správná trefa (1987). Starší tv. diváci si ji pamatují především z normalizačních seriálů (Okres na severu, 1981; Dynastie Nováků, 1982; My všichni školou povinní, 1984), kde se její nejznámější rolí stala postava první manželky titulního hrdiny (V. Brabec) v seriálu 30 případů majora Zemana (1974–79). Naposled se před svou předčasnou smrtí, vyvolanou depresivním onemocněním, objevila na obrazovce v tv. filmu Co Hedvika neřekla (1995) a v seriálu Bubu a Filip (1996). Věnovala se také dabingu, pokoušela se o publicistiku a napsala div. hru.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!