V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

DOČOLOMANSKÝ, Michal

Michal DOČOLOMANSKÝ (* 25. 3. 1942 Niedzica/Něděc, Polsko, † 26. 8. 2008 Bratislava)  – slovenský herec; bratr herečky Petronely Valentové (* 1952). Pocházel z učitelské rodiny (maminka byla Rumunka). Původně vyučený automechanik absolvoval katedru herectví na bratislavské VŠMU (1964) a nastoupil do činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě, jejímž členem byl až do smrti. Během dlouholeté herecké činnosti na jevišti vytvořil bezpočet charakterních rolí tragických rozměrů (Bratři Karamazovi, Peer Gynt, Maryša, Bockerer) i portréty komických typů (Sluha dvou pánů, Brouk v hlavě). Z jeho více než 120 div. postav je nejznámější Juro Jánošík z muzikálu Na skle malované (647 repríz) a ve stejnojmenné tv. adaptaci (1980) K. L. Zachara si legendárního hrdinu zopakoval. Diváci v kinech se s ním seznámili už počátkem 60. let v drobných rolích (Výlet na Dunaji, 1962; Tvár v okne, 1964), ale teprve režisér Martin Hollý dostatečně zhodnotil jeho herecký potenciál v ústředních postavách mladého lékaře (Medená veža, 1970), chudého horala (Hriech Kataríny Padychovej, 1973), odvážného vůdce pašeráků (Noční jazdci, 1981) či podnikavého vedoucího autoservisu (Mŕtvi učia živých, 1983). Od konce 60. let o něj jevili zájem i čeští filmaři, jejichž zásluhou rozšířil galerii neohrožených, ale také nalomených a slabošských hrdinů, galantních elegánů i hrdých venkovanů, chápajících milenců i energických svůdců o další typy: osadník zapomenutého ostrova Dribb ve Schmidtově dobrodružném filmu podle povídky Alexandra Grina Kolonie Lanfieri (1969),upřímný vesnický ranař Vilda v moderní pohádce R. Cvrčka Strašidla z vikýře (1987), afektovaný diplomat dr. Chlad v psychologicko-společenském snímku I. Pavláskové Corpus delicti (1991), otec narkomana a dealera Jakuba (J. Dolanský) ve Šteindlerově kriminální černé komedii Perníková věž (2002) a otec ambiciózní studentky Karolíny (D. Jurčová), hlavní hrdinky milostné komedie Bestiář (2007) opět u I. Pavláskové. Smysl pro komickou nadsázku, pohybové a pěvecké schopnosti dokonale zúročil jako protagonista dvou komedií O. Lipského: proslulý americký detektiv Nick Carter a krajan Matějka v parodii na brakovou literaturu Adéla ještě nevečeřela (1977) a chrabrý hrabě Felix Teleke z Tölökö v parodii na fantastické romány Tajemství hradu v Karpatech (1981). Během normalizace hrál i v režimních dílech, kde mj. na plátně i na tv. obrazovce propůjčil svou tvář dvěma čelným čs. komunistickým politikům Gustávu Husákovi (filmy Vítězný lid, 1977; Poéma o svedomí, 1978; tv. seriály Povstalecká história, 1984; Gottwald, 1986; Roky prelomu, 1989) a Janu Švermovi (Dny zrady, 1973). V televizi se prosadil zejména díky pravidelným slov. pondělním inscenacím. Kromě těchto inscenací a dětských či zábavných pořadů (mj. Repete, Dršľakoviny, Vtipnejší vyhrává, Uragán, Ranč, Hit storočia, Chalupárium) vystupoval ve vícedílných tv. filmech či seriálech, z nichž některé natočil v ČST Praha a Brno (Slovácko se nesúdi, 1975; Inženýrská odysea, 1979; Chlapci a chlapi, 1988; Dobrodružství kriminalistiky, 1992; Četnické humoresky, 2000). Roku 1982 jmenován Zasloužilým umělcem. Roku 2007 mu bylo uděleno státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy a získal též Cenu za celoživotní tvorbu slovenského Literárního fondu.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!