V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

DEYL ml., Rudolf

Rudolf DEYL ml. (* 6. 7. 1912 Praha, † 22. 11. 1967 Praha)herec; syn herce R. Deyla st., bratr herečky Evy Deylové-Skálové (1910–1987), bývalý manžel herečky J. Smejkalové a tanečnice Zdeny Bronislavské (1928-2011). Vyrůstal v div. prostředí, nicméně k divadlu se v sedmnácti letech vydal proti vůli svého otce. Herecké zkušenosti sbíral v žižkovském divadle Akropolis (1931–34), pak v Zemském divadle v Brně (1934–36, 1940–41), Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1936–40) a pražské Uranii (1941–44). Po osvobození byl členem Divadla 5. května (1945–48), poté Divadla film. studia, respektive Divadla státního filmu (1948–50), Ústředního divadla československé armády (1950–55), Divadla satiry (1955–57), Divadla ABC (1957–59), s nímž přešel roku 1959 do Městských divadel pražských, kde až do své předčasné smrti vytvořil své vrcholné role v různorodém repertoáru (Liška a hrozny, Příliš štědrý večer, Měšťáci, Ženitba, Hra o lásce a smrti, Hedda Gablerová, Královské vraždění). Svou hereckou dráhu začínal ve veselohrách, brzy však přešel k rolím charakterním. Na rozdíl od otce, mistra patetických gest a vznešené mluvy ve velkých hrdinských a tragických postavách, modeloval své charakterní figury prostých lidí a lidiček s civilní střídmostí a precizním odstíněním. Navíc je dokázal vybavit dobrosrdečností, citlivostí a smyslem pro humor. Malé role řemeslníků, vesničanů, podvodníčků, vojáků či cirkusáků ho nakonec provázely také ve více než stovce filmů, z nichž mnohé patřily z historického a uměleckého hlediska k podružným a problematickým. Před kamerou se poprvé mihl už jako sedmiletý po otcově boku v historickém dramatu režisérů Karla Degla a Antonína Novotného Stavitel chrámu (1919). To ovšem bylo pouhé extempore, podobně jako po patnácti letech malá role vysokoškoláka Smíška, kterou si zahrál se svými tehdejšími brněnskými kolegy v melodramatu A. Podhorský Hřích mládí (1934). Soustavněji začal filmovat až za protektorátu, kdy byl několikrát vybrán pro postavy vesnických chasníků: sedlák Jíra v Čápově film. přepisu románu J. Š. Baara Jan Cimbura (1941), podomek Ondřej v Hašlerově komedii Host do domu (1942) a pacholek Tomeš v Čápově adaptaci Klostermannova románu Mlhy na Blatech (1943). Po osvobození hrál hojně dělníky (Rozina sebranec, 1945; Revoluční rok 1848, 1949; Daleká cesta, 1949; Vítězná křídla, 1950), ale i vysokoškolsky vzdělané muže (Velký případ, 1946; Křížová trojka, 1948; Dvaasedmdesátka, 1948). Divácky vděčné byly jeho směšné postavičky líných, halasně bodrých, věčně nespokojených, reptavých a chvástavých chlapíků, jako byl např. ulejvácký pekař Kutílek z komedie J. Macha Racek má zpoždění (1950) a vyžírkovský rekreační referent Puleček v Zemanově odborářské komedii Anděl na horách (1955). Z dalších veseloherních postav zaslouží zmínku pobočník pána pekla čert Belial v Machově adaptaci Drdovy pohádky Hrátky s čertem (1956), cirkusák Rudolfek v Lipského filmu Cirkus bude! (1954), majitel saloonů Doug Badman ve westernové parodii O. Lipského podle Brdečkovy předlohy Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Dovedl však zaujmout i ve vážnější poloze odhodlaného bojovníka. Takový byl např. jeho nepatetický, lidsky naléhavý velitel roty četař Vrba ve Weissově dramatu Uloupená hranice (1947). Postavy vojáků vytvořil ještě v dalších filmech, např. Akce B (1951), Dnes večer všechno skončí (1954), Tanková brigáda (1955), Neporažení (1956), Tenkrát o vánocích (1958). Uniformu rakousko-uherské armády oblékl jako vojenský sluha Papík v biografickém filmu M. Friče o objeviteli krevních skupin Tajemství krve (1953) a jako voják Noha, jeden z vůdců rumburské vzpoury ve Fričově historickém dramatu Hvězda zvaná Pelyněk (1964). V četných detektivkách a dobrodružných filmech hrával buď pachatele trestných činů (Větrná hora, 1955; Dobrý voják Švejk, 1956), ale ještě častěji ochránce zákona (V trestném území, 1950; Severní přístav, 1954; Zlatý pavouk, 1956; Případ ještě nekončí, 1957; O věcech nadpřirozených, 1958; Černá sobota, 1960; Kde alibi nestačí, 1961). Na sklonku života, ač teprve padesátiletý, obohatil svou galerii postavami dědů a dědečků, jejichž portrét tak jímavě vystihl v dětském filmu Jiřího Hanibala Dědeček, Kyliján a já (1966). Jeho starý převozník a dědeček pětiletého městského chlapce (D. Schneider) pomáhal spolu se svým oslíkem objevovat během prázdnin vnukovi dosud neznámý svět, přičemž sám nalezl nový smysl života. Nedílnou součástí tvorby bylo i účinkování v rozhlase (Bubáci pro všední den) a televizi (Chudý kejklíř, 1958; Námořníci z Kotoru, Lucerna, 1967). Malí i velcí diváci několika generací znají důvěrně jeho zajímavě zastřený hlas z cyklu animovaných příběhů Pojďte pane, budeme si hrát o dvou hravých medvědech, které neodolatelně namluvil. Roku 1962 byl jmenován Zasloužilým umělcem.

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!