V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

DEVÁTÁ, Ivanka

Ivanka DEVÁTÁ (* 27. 11. 1935 Praha)  – herečka a spisovatelka; dcera skladatele a dirigenta Antonína Devátého (1903–1984), bývalá manželka herců M. HlaviciJ. Vinkláře, matka novináře Marka Hlavici (* 1961). Dětství strávila v Brně, kde vychodila obecnou školu, hrála dětské role ve škole, v rozhlase, hostovala v Divadle na Veveří a pokoušela se psát básničky (uveřejňovaly je např. časopisy Brouček, Vlaštovička Čin). Po maturitě na gymnáziu v Plzni absolvovala studium herectví na DAMU (1958) a nastoupila do angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze, jehož členkou byla až do jeho zániku a současně svého odchodu do důchodu (1991). Na své mateřské scéně představovala nejprve venkovské dívky čistého citu i erotické vznětlivosti (Sen noci svatojánské, Tvrdohlavá žena, Loupežník, Léto, Lucerna), později přešla k charakterním ženským postavám, často překypujících temperamentem, výřečností a rázností (Bouře, Dva na koni, jeden na oslu, Namlouvání a ženění, Maryša). Ve filmu, kde začínala ještě jako studentka koncem 50. let, příliš šancí projevit svůj herecký talent neměla. Poprvé se na plátně objevila v jedné z dívčích rolí Vlčkova koprodukčního dramatu V proudech (1957) a následně hrála milou obětavého bulharského dělníka (K. Fiala (2)) v dramatu M. Friče ze stavby přehrady Povodeň (1958). Po boku R. Brzobohatého pak vytvořila ve Steklého přepisu románu Karla Matěje Čapka Choda Mstitel (1959) svou nejzásadnější film. postavu – zednickou dcerku Márynku Kryštofovou, kterou neblahé rodinné okolnosti přinutily k práci v nevěstinci. Další, velmi ojedinělé účinkování ve filmu se omezilo na menší role sekretářek (Černá sobota, 1960; Táto, sežeň štěně, 1964) a manželek (Nejlepší ženská mého života, 1968; Stopař, 1978). Do raného období její herecké dráhy spadá spolupráce s rozhlasem (hry Faust, Čert a Káča) a televizí (první český seriál Rodina Bláhova, 1959), kde se nepravidelně objevuje dodnes v inscenacích (mj. Vlčí halíř, 1975; Cesta domů, 1978; Nezralé maliny, 1980; Nadměrné maličkosti: Učitelky s praxí, 2006), pohádkách (O Popelákovi, 1986; Anička s lískovými oříšky, 1993) ale zejména v seriálech (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Nemocnice na kraji města, 1978; Synové a dcery Jakuba skláře, 1985; Případ pro zvláštní skupinu, 1989; Pochodeň, 1991; O zvířatech a lidech, 1994) a kde si znovu získala popularitu jako doc. Wágnerová, „nesnesitelně“ starostlivá matka nerozhodného MUDr. Boříka Wágnera (M. Zounar) v nekonečném seriálu Rodinná pouta (2004–06) a jeho pokračování Velmi křehké vztahy (2007). V současnosti se věnuje hlavně literární tvorbě, její povídky a fejetony nacházejí uplatnění v tisku i rozhlase. Publikovala v několika vydáních deset prozaických knih, čerpajících většinou z vlastního života a div. praxe, např. Rodinný podnik (1992, 1997, 2004), Vůně posečené trávy (1994, 1996, 2005), Všechny mé domovy (1995, 2007), Jen jednou mladá (2003), Koukám a co nevidím (2005). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (2005).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!