DANÍČKOVÁ, Sylva
Sylva DANÍČKOVÁ (* 10. 4. 1935 Mladá Boleslav)
–
konferenciérka, herečka, spisovatelka a redaktorka. Pochází z intelektualní a umělecky orientované rodiny. Do svých deseti let vyrůstala u prarodičů (dědeček byl lékař) v Dolním Bousově. Základy jazykového vabavení získala na francouzském gymnáziu v pražských Dejvicích. Během studia historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1953–59) začala hrát ve filmu a díky jazykovým znalostem byla angažována (spolu s
V. Thielovou a
Z. Procházkovou) jako konferenciérka Laterny magiky pro bruselské EXPO 58. S Latenou pak spolupracovala do roku 1968, současně vystupovala v Semaforu (
Šest žen Jindřicha VIII.), účinkovala v Černém divadle Jiřího Srnce (1964–65) a publikovala v kulturních periodikách (
Zítřek,
Literární noviny,
Kultura ad.). Od poloviny 50. let do poloviny 60. let se objevila v desítce filmů, většinou však jen v drobných rolích, např. dívka s pletením na schůzi (
Muž v povětří, 1956), laborantka (
Roztržka, 1956), studentka (
Dům na Ořechovce, 1959), letuška (
Letiště nepřijímá, 1959), průvodkyně (
Páté oddělení, 1960) a tv. hlasatelka (
Kdyby tisíc klarinetů, 1964). Divákům utkvěla především postavou dispečerky Barborky zvané Pusinka v satirické komedii
J. Macha Florenc 13,30 (1957). Po sovětské okupaci ji postihl zákaz činnosti v médiích. Později získala literární zkušenosti v Krátkém filmu a rozhlase (autorka rozhlasových pohádek), vydělávala si překládáním pro Lyru Pragensis a od roku 1990 působí v redakcích kulturních periodik (
Forum, Prostor, Telegraf, Most, Akademický bulletin), v roce 1992 nastoupila do tiskového oddělení Akademie věd jako redaktorka
Akademického bulletinu. Sama je autorkou novely
Zahrada v pondělí, cestopisu
Opeřeného hada viděti (1974), knihy rozhovorů s vědci
Skrytá poselství vědy (2009) a několika překladů (Stendhal, Richard Bach).