V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽUPANIČ, Ladislav

Ladislav ŽUPANIČ (* 9. 8. 1943 Prostějov)herec a operetní zpěvák, bývalý manžel herečky J. Drbohlavové. Vyrůstal v rodině vojenského pilota a nadšeného ochotníka. Lásku k divadlu, kterou v něm pěstovali oba rodiče, začal rozvíjet nejprve ve školním dramatickém kroužku. Po jedenáctiletce vystudoval herectví na JAMU (1964) a tři sezony hrál v pražském divadle malých forem Paravan. Po absolvování povinné vojny v AUS Víta Nejedlého nastoupil roku 1969 do angažmá v Hudebním divadle v Karlíně, kde za třicetiletého působení (1993–2003 byl i ředitelem) vytvořil několik desítek rolí v operetním a muzikálovém repertoáru (West Side Story, Manon Lescaut, Zvonokosy, My Fair Lady, Mam’zelle Nitouche, Někdo to rád horké, Hello, Dolly!, Funny Girl). Když ho roku 2003 z funkce odvolali, nabídl mu angažmá principál T. Töpfer v Divadle na Fidlovačce (Balada pro banditu, Habaďůra, Sliby chyby). Spolu s D. Šinkorovou nastudovali muzikál Hello, Dolly! na scéně ústeckého divadla. Je laureátem Ceny Thálie 1998 za ztvárnění transvestita Albína v muzikálu Klec bláznů a o tuto cenu se neúspěšně ucházel i roku 2003 (za roli advokáta Billyho Flynna z muzikálu Chicago). Filmování si poprvé vyzkoušel ještě jako posluchač JAMU v Hanibalově snímku ze života současné mládeže Život bez kytary (1962). V dalším, tentokrát krátkém snímku gottwaldovského studia Sázka (1965) se ozval jen jeho zpěv. Před kameru se pak vrátil až v následujícím desetiletí v nepatrných rolích nápadně oblečeného rytíře v muzikálu Z. Podskalského Noc na Karlštejně (1973), kde mohl uplatnit i zpěv. Nevyhnula se mu ani budovatelská „dramata“: strojník (Hrozba, 1978) a technik na stavbě metra (Paragraf 224, 1979). Režisér Jindřich Polák mu přidělil menší úlohy člena posádky letadla v jednom z příběhů Pana Tau v koprodukčním snímku Poplach v oblacích (1978) a kriminalisty v detektivce Smrt stopařek (1979). Poté ho čekaly postavy a postavičky různých činovníků, uniformovaných mužů, ale i otců, které příležitostně hraje dodnes ve filmech širokého žánrového a tematického záběru (Zelená vlna, 1982; Vyhrávat potichu, 1984; Kam doskáče ranní ptáče, 1986; Černá punčocha, 1988; Piloti, 1988; Kamarád do deště,1998; Nebát se a nakrást, 1999). Výstižnou charakteristiku prospěchářského funkcionáře a procovského chalupáře Rumlenu, který se snaží pro svého podnikového nadřízeného (J. Somr) získat venkovskou chalupu mentálně zaostalého sirotka (János Bán), předvedl v komedii J. Menzela Vesničko má středisková (1984). V jiném filmu téhož režiséra, smutné komedii podle Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále (2006), byl jedním z burziánů. Nehrál jen strážce zákona, ale i zločince, které reprezentuje zejména jeho Jugoslávec Grlič, mezinárodní pašerák v kriminálním snímku Jana Kubišty Divoká svině (1989). Často ho do film. pohádek i veseloher obsazuje režisér Troška: knížepánův komorník Jean v Princezně ze mlejna (1994) a Princezně ze mlejna 2 (2000) a sukničkářský ředitel školy Eda v trojici lidových komedií Kameňák (2003), Kameňák 2 (2004) a Kameňák 3 (2004). Herecky se podílel na tv. filmech, inscenacích a pohádkách (Švédská zápalka, 1982; Právo na život, 1988; Čeleď brouků finančníků, 1989; Vůně vanilky, 2001; Prsten kohouta Alektrya, 2002; Tři dámy s pistolí, 2004; Osudové peníze, 2010) a nevyhýbá se ani seriálům (Pan Tau, 1969–74; Arabela, 1980; Chlapci a chlapi, 1988; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Arabela se vrací, 1990; Na lavici obžalovaných justice, 1998, Pojišťovna štěstí, 2004; Ulice, 2006; Ošklivka Katka, 2008). Účinkuje i v rozhlase (mj. s K. Hádkem v seriálu Život je pes). Výrazně se uplatňuje v dabingu: propůjčuje hlas mj. Clintu Eastwoodovi, ale do češtiny namluvil i M. Dočolomanského v parodii Tajemství hradu v Karpatech (1981) O. Lipského a znovu v Bestiáři (2007) I. Pavláskové.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!