V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽULOVÁ, Lucie

Lucie ŽULOVÁ (* 8. 12. 1952 Praha)herečka. Účinkování ve Vošmikově dětském filmu Pohádka o staré tramvaji (1961), kde představovala jednu z malých holek, ji inspirovalo ke vstupu do literárně-dramatického kroužku LŠU vedeného J. Stránskou, který navštěvovala i během středoškolských studií, a poté se stala posluchačkou DAMU. Po absolutoriu (1974) nastoupila angažmá ve Státním divadle v Ostravě. Mládí a křehký půvab ji předurčily pro role naivek, ale sama toužila po postavách dramatických. Roku 1977 opustila divadlo a jako herečka ve svobodném povolání pracovala převážně v rozhlase a filmu, kde získávala první zkušenosti v drobných i hlavních dívčích rolích. Členkou party dětí, které si říkají Liga spravedlivých, byla v povídce Létající kolotoč z Vošmikovy dětské detektivky Volejte Martina (1965). Mezi protagonistky svého psychologického dramatu podle knihy Ivy Hercíkové Pět holek na krku (1967) si ji vybral režisér E. Schorm. Hrála v něm žačku 8. třídy Janu Modrou, jednu ze čtyř kamarádek, povrchních, sobeckých a vypočítavých dívek, od nichž se pronikavě lišila hlavní hrdinka filmu Nataša Pleskotová (A. Čunderlíková). Po epizodní úloze malé holky v Hanibalově Malém letním blues (1967) a vedlejší roli Kamily (hlavní role v obou těchto filmech hrála opět A. Čunderlíková) ve slov. dramatu Dimitrije Plichty Láska neláskavá (1969) přišla její první velká a hlavní postava: lehkomyslná šestnáctiletá Lidunka Kotrbcová, která neprávem obvinila ze znásilnění svého strýce (V. Menšík) poté, co se jí ho nepodařilo svést, v hořké komedii V. Lohniského Panenství a kriminál (1969). 70. léta zahájila roličkou služky Stázi v historické komedii Svatby pana Voka (1970) režiséra Karla Steklého, v jehož jiném historickém filmu Skandál v Gri-Gri baru (1978) ztělesnila dceru tajemníka poslaneckého klubu Komorouse (V. Menšík). Zahrála si i v lidových veselohrách Petra Schulhoffa: učnici v železářství (Hodíme se k sobě, miláčku…?, 1974) a zpěvačku dechovky (Co je doma to se počítá, pánové…, 1980). Komediální žánr si vyzkoušela i pod režijním vedením Václava Vorlíčka jako kamarádka nafoukané vodnické dcery Polly (E. Hudečková) ve snímku Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) a jako dcera vinařských družstevníků Kvasničkových (Z. KryzánekZ. Jiráková) Blanka, milující sympatického Frantu (V. Jandák) v tendenčním filmu z jihomoravské vesnice Bouřlivé víno (1976). Neminula ji ani epizodka Marcelky v Traplově normalizačním pamfletu Tobě hrana zvonit nebude (1975). Objevila se i v kriminálních příbězích: jako slečna v titulu D. Kleina Město nic neví (1975) či barmanka v Brynychově detektivce Stíhán a podezřelý (1978). Z následujících deseti filmů jí přinesly nejzajímavější příležitosti Balíkův hudební retrosnímek Rytmus 1934 (1980), kde jí připadla hlavní dívčí role Bobiny Kubátové, dcery bohatého hudebního nakladatele ve 30. letech (O. Sklenčka) a sestřenice mladého bezcharakterního Karla (V. Beneš), který se ji snažil hlavně ze zištných důvodů všemi možnými prostředky získat. S milostnými problémy se potýká také její hrdinka Vukotičovy koprodukční sci-fi komedie Monstrum z galaxie Arkana (1981), pozemská dívka Biba, jejíž vážnou konkurentku v lásce k autorovi sci-fi Robertovi (Žarko Potočnjak) byla dívka z jiné galaxie. Jako „krasavice“ si zahrála i ve slov. filmu Ivana Húšťavy Letný strom radosti (1983). Zatím naposledy se na plátně objevila v úloze inženýrky Evy Benešové, milenky ženatého výrobního náměstka Marenčíka (Jerzy Zelnik) v Borkově filmu s výrobní tematikou Výjimečná situace (1985). Tv. diváci ji vídají velmi zřídka, objevila se např. v tv. komediích (Básník, služka a král, 1977; Historky z Ražické bašty, 1979; Hlavní výhra, 1982), dramatickém příběhu Nikola Šuhaj loupežník (1977) a seriálu My holky z městečka (1986).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!