V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŽIVOJNOVIČ, Dano

Dano ŽIVOJNOVIČ vl. jm. Daniel Slobodan (* 4. 6. 1905 Vršac, Srbsko, † 12. 1. 1983 Bratislava)operetní zpěvák-tenorista jihoslovanského původu; bývalý manžel zpěvačky a herečky Gizely Veclové–Živojnovičové (* 1923). Po krátkém studiu práv se rozhodl pro povolání herce. V letech 1924–37 byl sólistou zpěvohry v Bělehradě, Záhřebu a Budapešti. Od roku 1937 až do konce války působil v Praze (Velká opereta, Tylovo divadlo v Nuslích), po osvobození byl ředitelem a sólistou Oblastní zpěvohry v Jablonci nad Nisou (1945–46) a pak až do odchodu na odpočinek (1970) patřil k oporám operetního souboru Nové scény v Bratislavě. Během pražského angažmá vystupoval pohostinsky (ovládal sedm jazyků) v revuálních divadlech evropských metropolí (Paříž, Berlín, Mnichov, Štýrský Hradec, Sofie). Představoval typ operetního bonvivána s vynikajícími hlasovými dispozicemi (příjemný, měkký tenor), jakož i hereckým nadáním. Na všech scénách, jimiž prošel v různých zemích, vytvořil množství postav a figurek v klasických i současných operetách, hudebních komediích, muzikálech i činohrách – postavy šlechticů, velvyslanců, vysokých důstojníků, továrníků, ředitelů i lidové postavy a typy současných lidí, které interpretoval s velkou dávkou noblesnosti a elegance, ale i přirozenosti. S příchodem do Prahy nalezl další platformu uměleckého uplatnění také v českém filmu, kde ho obecenstvo biografů spatřilo nejprve jako španělského zpěváka, který v komedii L. Broma Kariéra matky Lízalky (1937) přednesl v duetu s E. Gerovou píseň Nad Granadou slunce nezhasíná. Vzápětí se na plátně objevil v komedii V. Binovce Ze všech jediná (1937), tentokrát již v hlavní mužské roli jugoslávského průmyslníka Milana Bora, jehož milovanou dívkou se stane česká stenotypistka Lída (T. Grosslichtová), kterou poznal na mezinárodní konferenci finančníků v Praze. Jeho pěvecké schopnosti a jižanský vzhled využil ještě třikrát v nenáročných komediích a operetkách režisér Miroslav Cikán v menších úlohách: zpěvák v operetě (Veselá bída, 1939), ředitel hotelu v Benátkách (Konečně sami, 1940) a tenorista Valenta (Štěstí pro dva, 1940). Znovu se před kameru vrátil až o mnoho let později na Slovensku (Štvorylka, 1955; Štyridsaťštyri, 1957), kde ho filmaři začali pravidelněji obsazovat od konce 60. let do drobných, již ryze dramatických rolí: starý kaprál (Niet inej cesty, 1968), komorník (Páni sa zabávajú, 1971), vrátný (Horúčka, 1975), krejčí (Keby som mal dievča, 1976) apod. Větší hereckou příležitost mu dal režisér Vladimír Kavčiak, v jehož poetickém snímku Biela stužka v tvojich vlasoch (1977) hrál po boku svých souputnic N. Gollové, Z. Kabátové či B. Waleské jednoho z obyvatel domova důchodců Spichulského. Zásluhou oscarových režisérů Jána Kadára a Elmara Klose doplnil svou galerii postav v české kinematografii ještě o jednu figurku: lékárník v baladě Touha zvaná Anada (1969). Naposledy se na plátně připomněl v tragikomedii Jána Zemana Citová výchova jednej Daše (1980). Vyzkoušel si i práci v televizi (inscenace her a operet) a dabingu. Je autorem div. hry Červená Karkulka (1949) a do slovenštiny přeložil z maďarštiny řadu operetních libret.

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!