V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZVARÍK, František

František ZVARÍK (* 17. 7. 1921 Vrútky, okres Martin, † 17. 8. 2008 Bratislava)  – slovenský herec a operní zpěvák-bas; manžel slovenské herečky Evy Krížikové (* 1934). Od raného mládí projevoval herecké, pěvecké i výtvarné vlohy. Po gymnáziu v Martině absolvoval herectví na bratislavské konzervatoři (1942), kde se pěvecky školil u Anny Korínské. Roku 1940 nastoupil do činohry Slov. národního divadla v Bratislavě, ovšem po vypuknutí SNP (1944) stál u zrodu Frontového divadla. Po roce 1945 byl jedenáct sezon sólistou opery Slov. národního divadla a roku 1956 se vrátil do tamního činoherního souboru, jehož členem zůstal až do požehnaného věku (1997). Herec pozoruhodných charakterizačních schopností vytvářel postavy založené na kontrastu fyzické robustnosti a citlivého nitra, stal se pronikavým karikaturistou degenerovaných šlechticů. V činohře byl skvělým baronem v Gorkého dramatu Na dně, hrabětem z Nezvalova Nového Figara, baronem v Goldoniho Vějíři, Malvoliem v Shakespearově hře Cokoli chcete, Theiresiem v Sofoklově Králi Oidipovi, Mitchelem ve Williamsově Tramvaji do stanice Touha. Suverénně zvládá náročné pěvecké party operního repertoáru, např. Massenetova Dona Quijota, Štelinu v Krútňavě, Mefista v Gounodově Faustovi a Markétce, vodníka v Rusalce, Borodinova Knížete Igora, Musorgského Borise Godunova, Filipa v Donu Carlosovi aj. Nazpíval několik gramofonových desek a proslul jako interpret lidových písní. K jeho prvnímu tvůrčímu kontaktu s filmem došlo v létě 1944, kdy ho Martin Hollý st. obsadil do hlavní role prvního slov. hraného filmu Hanka sa vydáva, který však pro válečné události zůstal nedokončen. Herecký křest na film. plátně tak učinil až po válce epizodkou pána na zábavě ve Fričově sociálním retrodramatu Varúj..! (1946). Prvními velkými film. rolemi ho obdaroval další český režisér V. Wasserman ve dvou veselohrách. Jako konstruktér inženýr Petr Donel, jeden z trojice titulních hrdinů (druhé dva hráli L. PešekJ. Gruss) snímku Tři kamarádi (1947) si dokonce zazpíval árii z Prodané nevěsty. Jiný typ mladého muže představoval jeho vysokoškolák a sportovní bonviván Ivan Trnavský v Čertově stěně (1948). S delšími časovými intervaly se pak vracel před kameru jak ve slov., tak i českých filmech. Ryze negativní postavu důstojníka SS Kretschmera zobrazil v Cikánově dětském válečném filmu Jurášek (1956), na kterou později navázal německým majorem Dietbertem v Uhrově filmu z 2. světové války Veľká noc a veľký deň (1974). Mezitím hereckým mistrovstvím podpořil emocionální účinek filmu, který jako první titul naší kinematografie byl oceněn americkým Oscarem: v tragikomedii režisérů Kadára a Klose Obchod na korze (1965) ztělesnil v excelentní kreaci Markuse Kolkockého, švagra hlavního hrdiny truhláře Tony Brtka (J. Kroner), velkopanského a vypočítavého velitele Hlinkovy gardy, který na přímluvu sestry (H. Slivková) „dohodí“ švagrovi arizovaný podnik, jehož cena je naprosto nicotná, zato s sebou nese nezměrnou lidskou tragédii. V jiném českém filmu 60. let, Herzově hudební komedii Kulhavý ďábel (1968), hrál postaršího šaramantního primáře z blázince Rudolfa (mluví ho J. Tříska), kterého ďábel Asmoděj (J. Herz) ukazuje mladému zamilovanému Honzovi (V. Neckář) jako svůdce jeho milé (J. Šulcová) v nejrůznějších obdobích. Od konce 70. let ho již diváci v kinech vídali velmi sporadicky, naposledy se objevil ve filmech Stanislava Párnického Kára plná bolesti (1985) a J. Nvoty Kruté radosti (2002). Pravidelně byl hostem tv., rozhlasových a dabingových studií. Od studentských let se po celý život aktivně věnuje výtvarnému umění jako malíř, kreslíř a karikaturista (figurální motivy z hereckého prostředí) a svá díla prezentoval na samostatných výstavách (Na scénáři malované) i kolektivních přehlídkách (Herci malují). Je autorem vzpomínkové knihy Pierot s puškou (1984). Zasloužilý umělec (1968).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!