V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZORA, Josef

Josef ZORA vl. jm. Josef Tanciburek (* 17. 8. 1894 Modřany u Prahy, † 2. 11. 1971 Praha)  – zvukový mistr a herec. Při učitelování studoval varhanickou konzervatoř a FF UK, hrál v Uranii, Pištěkově divadle, Revoluční scéně aj., vedl kulturní akce pro dělníky (1919–21). Přitom se živil inzertní akvizicí pro odborné technické časopisy. Do české kinematografie se herecky zapojil úlohou otce titulní hrdinky (Z. Kavková) v pohádce Červená Karkulka (1920; do kin se dostal až 1922) režiséra S. Innemanna, pod jehož vedením sehrál další epizodní či menší role: člena bandy lupičů (Zelený automobil, 1921), Venouškova otce (Venoušek a Stázička, 1922) a neurčenou roli (Komtoiristka, 1922). Role principála mu připadla v Kmínkově zfilmování Prodané nevěsty (1922). Další epizody sehrál ve filmu Koryatovič (1922), profesora chemie ztělesnil v melodramatu V. Binovce Láska slečny Věry (1922) a strážníkem byl v Antonově komedii Únos bankéře Fuxe (1923). Znovu se na plátně objevil až s příchodem zvukového filmu – poprvé jako psychiatr v Dobrém vojáku Švejkovi (1931) M. Friče záložník v Miláčkovi pluku (1931) E. A. Longena. Tehdy se však stal především zvukovým mistrem dlouhých filmů, poprvé Skalní ševci (1931), i krátkých filmů (1930–59), jichž měl jen mezi roky 1930–45 na svém kontě hodně přes stovku, poté už jen deset, naposledy roku 1959 (Dům na Ořechovce). Obě profese spojil například v komediích K. Lamače Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), kde představoval dvorního lékaře, G. Machatého Načeradec, král kibiců (1932), kde hrál kulového krále, jako detektiv Lecocq (Tři vejce do skla, 1957) či muzikant (Lucerna, 1938). Jindy jen hrál, např. bolševického komisaře (Jízdní hlídka, 1936). Účinkování před kamerou ukončil jako nápověda (Slávko, nedej se, 1938). Technické zkušenosti, ale také poznatky ze studií v SSSR publikoval v odborných článcích.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!