V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZELENOHORSKÁ, Jitka

Jitka ZELENOHORSKÁ provdaná 2. Behrense (* 11. 11. 1946 Praha)herečka a obchodní pracovnice; bývalá manželka filmového producenta Jana Miliče (1948–2010). Dvanáct let byla členkou Kühnova dětského sboru, s nímž zpívala nejen v rozhlase, ale i v četných operách na scéně Národního divadla v Praze, kde později pohostinsky vystoupila v roli Živy v Zeyerově a Sukově pohádce Radúz a Mahulena. Dva roky navštěvovala baletní školu při Národním divadle. Po maturitě hostovala několik let v Rokoku, později v Divadle za branou a Divadle E. F. Buriana (Brechtova Žebrácká opera, Mussetovy aktovky Marianiny rozpakyŠpanělská stěna). Vystupovala i se zájezdovým dětským programem v rámci Černého divadla. Náročné bylo její účinkování v Laterně magice jako konferenciérky programu Variace. Více než dvanáct let (1972–85) byla členkou hereckého souboru FSB. Roku 1984 se provdala za německého občana do západního Berlína, kde se však herecky již neprosadila. Žila střídavě v Berlíně a v Praze, kam se zase natrvalo vrátila až po manželově smrti (2003). Ještě jako školačka se zúčastnila konkursu na dětskou roli pro jeden z prvních pořadů Laterny magiky. Tehdy sice neuspěla, ale režisér A. Kachlík si ji zapamatoval a zanedlouho jí svěřil roli dívky Bětky ve své celovečerní hrané prvotině Červnové dny (1961). Hrála kamarádku hlavní hrdinky Šárky (Zuzana Schnöblingová), prožívající svou první, ještě polodětskou lásku k hornickému učni (J. Bednář). Následovaly další dívčí postavy, rozsahem ne sice velké, ale výrazné: studentka Nina v Dubově dobrodružném dramatu z prostředí zimních hor Vánice (1962), Růža, nejmladší dcera uhlíře a notorického alkoholika Micky (D. Papež) a jeho zatrpklé ženy (N. Popelíková), která jako jediná z rodiny chápala bolest a smutný vzdor staršího bratra Káji zvaného Kočka (L. Janský). Její titulní postava povídky Gabriela z Blumenfeldova triptychu o problémech současných mladých lidí Strakatí andělé (1964) byla mladičká absolventka hotelové školy, která místo do luxusního hotelu, kde již předtím pracovala a počítala s tím, že se tam vrátí, dostane umístěnku do venkovské hospody. Poté ztělesnila s J. Gýrovou dvojici ústředních hrdinek psychologického filmu slov. režiséra Petera Solana Kým sa skončí táto noc (1965), dvě mladé české úřednice na krátké dovolené na Slovensku, kde prožily noc v baru se dvěma slov. mladíky (S. DančiakM. Labuda), ovšem toto dobrodružství, od kterého si tolik slibovaly, skončilo rozčarováním. Do paměti diváků již několika generací se však nesmazatelně vryla v Menzelově okupační tragikomedii podle Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky (1966) postavou mladičké staniční telegrafistky Zdeničky Svaté, jejíž noční „razítkovací“ laškování s výpravčím Hubičkou (J. Somr) a následný přísný výslech patřily k charakteristickým epizodám tohoto již klasického díla české i světové kinematografie, ověnčeného Oscarem. S J. MenzelemV. Neckářem se opět před kamerou setkala při natáčení další Menzelovy adaptace Hrabalových próz Skřivánci na niti (1969), kde propůjčila svůj půvab vězenkyni Jitce Hlaváčkové, k níž na nevábném šrotišti kladenských oceláren vzplane horoucím citem nejmladší člen party nucených brigádníků adventista Pavel Hvězdář, za něhož se také provdá. V kombinovaném fantastickém filmu Karla Zemana Ukradená vzducholoď (1966), natočeném na motivy Verneova románu Dva roky prázdnin, hrála mladou neteř bohatého pana Tenfielda (R. Deyl ml.) Katku, která spolu s pěticí pražských kluků, zanesených balonem na pustý ostrov, zneškodnila bandu pirátů. Větší postavu, dceru defraudantského účetního Šafránka (R. Hrušínský), vytvořila v Balíkově komedii Jak se krade milión (1967) a v hudební komedii Zločin v šantánu (1968) J. Menzela pomáhala jako úspěšná spolupracovnice nezkušeného právníka Viléma Bojanovského (J. Šlitr) Stella při pátrání po skutečném pachateli krádeže a vraždy. V 60. letech se objevila ještě v několika drobných roličkách chovanky penzionátu (Kdyby tisíc klarinetů, 1964), dívky (Finský nůž, 1965), docentovy asistentky (Kdo chce zabít Jessii?, 1966), prodavačky v mlékárně (Objížďka, 1968) a úřednice na poště (Mlčení mužů, 1969). I během normalizační éry patřila k hojně obsazovaným herečkám českého filmu (objevila se přibližně v šedesáti filmech, v průměru tři až pět titulů ročně), ale její úkoly již zdaleka nedosahovaly významu těch z 60. let. Většinou se musela spokojovat s epizodkami zdravotnic (Sokolovo, 1974; Zrcadlo pro Kristýnu, 1975; Borisek – malý seržant, 1975; Jak napálit advokáta, 1980; Má láska s Jakubem, 1982), prodavaček (Klíč, 1971; Trasa, 1978; Mravenci nesou smrt, 1985) či zákaznic (Hop – a je to lidoop, 1977; Rytmus 1934, 1980), sekretářek (Případ mrtvých spolužáků, 1976; Parta hic, 1976; Silnější než strach, 1978; Hrozba, 1978) a jiných úřednic (Já jsem Stěna smrti, 1978; Kentauři, 1978; Causa Králík, 1979; Paragraf 224, 1979; Podfuk, 1985), učitelek a vychovatelek (Poplach v oblacích, 1978; Neúplné zatmění, 1982), techniček (Podivný výlet, 1977; Něco je ve vzduchu, 1980; Opera ve vinici, 1981), servírek a barmanek (Smrt na černo, 1976; Hodina pravdy, 1977), recepčních (Neříkej mi majore!, 1981). Několikrát oblékla také dobový historický kostým: jako komorná (Slaměný klobouk, 1971), šlechtična (Hráč, 1972; Čas lásky a naděje, 1976), dáma ze společnosti (Adéla ještě nevečeřela, 1977; Šílený kankán, 1982), a dokonce i jako umělkyně: spisovatelka (Skandál v Gri-Gri baru, 1978) a varhanice (Podivné přátelství herce Jesenia, 1985). Nosila také vojenskou uniformu letectva čs. armády s hodností poručice (Vysoká modrá zeď, 1973) a jako meteoroložka (Pod nohama nebe, 1983). Ve Fukově detektivce Zlaté rybky (1977) hrála nadstrážmistryni VB. V jiném kriminálním dramatu Sedmého dne večer (1974) V. (1) Čecha byla manželskou partnerkou L. Munzara v roli odvážného, ale prudkého pracovníka bezpečnosti kapitána Šrámka, pátrajícího po pachateli dvojnásobné vraždy. Počínaje psychologickou kriminálkou Ivo Tomana Vražedné pochybnosti (1978) představovala několikrát maminky malých i dospívajících dětí (Na pytlácké stezce, 1979; Sojky v hlave, 1983; Vyhrávat potichu, 1984; Hledám dům holubí, 1985). Poté se ve filmu odmlčela a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se před kameru vrátila. Zatímco její filmografie pro kina je rozsáhlá, v televizi tolik možností nedostala a účinkovala jen v několika inscenacích (Revue v mlze, 1966; Smyk na mrkvi, 1978; Velká rána, 1984) a seriálech (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Fantom operety, 1970; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Arabela, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Létající Čestmír, 1984).

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!