V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZELENKA, Jan

Jan ZELENKA (* 9. 12. 1856 Pecínov, okres Rakovník, † 1. 12. 1931 Praha)  – herec, operetní zpěvák a divadelní režisér; manžel herečky A. Zelenkové. Dětství a mládí strávil v Praze, kde pilně navštěvoval Prozatímní divadlo i všechny předměstské arény. Absolvoval první třídu piaristického gymnázia, ale protože ho rodiče nemohli na studiích podporovat, vyučil se zlatníkem. Hrál v pražském ochotnickém spolku Thalia a roku 1875 nastoupil profesionální dráhu u venkovských div. společností (J. E. Kramuel, F. Pokorný, T. Knížková, V. Svoboda, F. Trnka, V. Budil, F. Lacina), kterým se svou chotí věrně sloužil přes třicet let. Jeho častými štacemi byly Plzeň a Brno. Závěrečná etapa jeho jevištní kariéry se odehrála v Praze v nově založeném Městském divadle Královských Vinohrad (1907–25), kde hrál v činohře i operetě své charakteristické figurky, vyvedené v pevných obrysech, bez přemíry detailizování: sluhy, řemeslníčky, lokaje, komorníky, vojáky, učitele, úředníčky, komisaře, lékaře atd. Jak ubývalo náročnějších rolí (Bobčinskij v Revizorovi, Julius Wolff v Hauptmannově Bobřím kožichu, v operetním repertoáru např. Jan Zaremba v Polské krvi), chopil se režie, hlavně operetní. Roku 1918 působil i v Červené sedmě. Českou kinematografii němé éry obohatil patnácti středními a drobnými rolemi nejrůznějších žánrů. Debutoval rolí strážníka v Paloušově komedii Noční děs (1914). Znovu začal natáčet až po válce, kdy zpodobnil Františka Palackého (České nebe, 1918), poté si zahrál se svou chotí ve Fenclově legendě Macocha (1919) a v dramatu V. Binovce Sivooký démon (1919). V dalších filmech představoval např. vychovatele (Probuzené svědomí, 1919), faráře (Nikyho velebné dobrodružství, 1920), hlídače (Šílený lékař, 1920), účetního (Neznámé matky, 1921), hosta na svatbě (Černí myslivci, 1921), klášterního zahradníka (Mnichovo srdce, 1921). Pak nejčastěji jeho kroky před kamerou řídil režisér K. Lamač v úlohách vrchního účetního (Drvoštěp, 1922), rychtáře (Lucerna, 1925) a vyšetřujícího soudce (Dobrý voják Švejk, 1926). Po boku budoucího krále komiků V. Buriana, ale i K. Hašlera či A. Nedošinské ztělesnil výhybkáře v komedii S. Innemanna Falešná kočička (1926). S filmováním se rozloučil rolí správce zahrady v Pištěkově veselohře Aničko, vrať se! (1926).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!