V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZEFFI-HEŘMAN, Josef

Josef ZEFFI-HEŘMAN vl. jm. Josef Heřman, pseudonymy Silvestr Laštovička, Vlaštovička, , Zefi, Zeffi, Zefíček (* 11. 3. 1872 Praha, † 8. 7. 1955 Praha)  – herec, zpěvák a kabaretiér; manžel M. Zeffiové; otec klavíristy Josefa Heřmana a zpěváka, tanečníka a kapelníka Karla Heřmana (1903–19??). Vyučený řezník, který zběhl však brzy k divadlu. Jako osmnáctiletý začínal u různých cestujících div. společností, přešel pak ke kabaretnímu oboru. Od roku 1898 působil snad ve všech pražských kabaretech a „zpěvních síních“ (Orfeum, Varieté v Celetné ulici, Typografická beseda, Dvorní pivovar, U Lhotků, U Medvídků) jako jeden z nejpopulárnějších zpěváků své doby a také „mistr převleků“. Partnerkou mu byla jeho manželka Marie. První čes. komik a zpěvák, který se svými kuplety a výjevy vystupoval za hranicemi (Rusko, Polsko, Jugoslávie, Německo). Po vzniku republiky si otevřel v Praze malý krámek (papírnictví, nakladatelství a mandl), kde také prodával písničky a kuplety, které zprvu vydával u J. Švába-Malostranského, Hoffmana, Weinfurtera, Kudelíka, M. Urbánka a v letech 1922–42 vlastním nákladem v Edici Veselosti. Napsal přes 2 000 kupletů, písniček a výstupů (též 2 operety). Do české kinematografie vstoupil jedinou rolí studenta (po boku zářících hvězd S. Marwille, J. Šváb-Malostranský i vycházejících V. Vydra ml.) v komedii V. Binovce Láska slečny Věry (1922). Jeho hlas spolu s dalšími kabaretiéry v dobových kupletech zachytily ještě Edisonovy fonografické válečky v letech 1906–07 a 1909. Je mj. autorem hudby i textu dodnes populární písničky Točte se, pardálové (dnes je známá v podání J. BruderaL. Kozderkové) a některé jeho další písně jsou v repertoáru „revivalové“ skupiny Šlapeto. Zanechal obsáhlé paměti.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!