V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ZAVŘEL, Vlastimil

Vlastimil ZAVŘEL (* 4. 8. 1954 Praha)  – herec; syn operetního herce a režiséra M. Zavřela, bratr herce J. Zavřela a vnuk operních pěvců Karla Zavřela (1891–1963) a Hany Hrdličkové (1893–198?), pro kterou napsal Leoš Janáček roli Lišky Bystroušky. Vyrůstal v Braníku, k němuž ho poutá silný vztah dodnes. Umělecké rodinné prostředí ho ovlivnilo, a tak vystudoval herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze (1976). Během prvního angažmá v plzeňském Divadle J. K. Tyla hostoval v pražském Divadle E. F. Buriana a v Hudebním divadle v Karlíně, s nímž spolupracuje dodnes. Roku 1979 se stal členem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (později Labyrint), odkud roku 1996 přešel s režisérkou Hanou Burešovou do Divadla v Dlouhé (profesor Kolísko v komedii Škola základ života, principál Žeňa Vínozpěv v inscenaci Soudné sestry, výpravčí Petr Dvořák ve smutné komedii Reného Levínského Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou). Vystupuje v dramatických a muzikálových inscenacích (Rebelové) i na jiných pražských scénách: Sklep, Divadlo v Řeznické (Carmen), Divadlo u Hasičů (Záměna), Broadway. Nejvlastnějším oborem mu jsou lidové postavy nadané bodrostí, které podává se smyslem pro jejich rázovitost a s vynalézavou charakteristikou i široce sdělným humorem. Ve filmu na sebe upozornil hned první rolí zlotřilého žáka Bohouše Adámka ve Vorlíčkově pohádkové komedii Dívka na koštěti (1971). V následujících téměř pěti desítkách filmů vytvořil menší a epizodní role studentů (Láska, 1973; Plavení hříbat, 1975), vojáků a nižších důstojníků (Dva muži hlásí příchod, 1975; Kluci z bronzu, 1980; Tankový prapor, 1991), policistů, kriminalistů a uniformovaných příslušníků VB (Silnější než strach, 1978; Čas pracuje pro vraha, 1979; Nahota na prodej, 1993; Báječná léta pod psa, 1997; Crash Road, 2007), redaktorů (Příběh lásky a cti, 1977; Rytmus 1934, 1980) a venkovských chlapíků (Pasáček z doliny, 1983; Dva kluci v palbě, 1985; Vojtěch, řečený sirotek, 1989; Kráva, 1993). Představoval také syna hajného (Pasiáns, 1977), číšníka (Čistá řeka, 1978), zřízence Metra (Kaňka do pohádky, 1981), stavebního mistra (Atomová katedrála, 1984), automechanika (Příliš velká šance, 1984), rekvizitáře film. ateliérů (Narozeniny režiséra Z. K., 1987). Jedinou hlavní úlohu ztvárnil v postavě nešťastného kominíka Petra Válka v koprodukční kriminální komedii Zorana Gospiče Atrakce švédského zájezdu (1989). Stejnými typy postaviček (často policisté a vyšetřovatelé) se vyznačuje jeho tv. tvorba, kde se uplatňuje v pohádkách (Pravda a lež, 1992; Poutníci, 1995; Není houba jako houba, 1996; Stříbrný a Ryšavec, 1998; Lojzička je číslo, 2006; Kdo hledá, najde, 2007), inscenacích (Maestro, 1990; Tma, 1991; Šťastlivec Sulla, 1991; In flagranti, 1993; Divadelní román, 1994; Poe a vražda krásné dívky, 1996; Vánoční svátky, 1997; Milenec lady Chatterleyové, 1998; Sjezd abiturientů, 2000; Otec neznámý, 2001; Muž, který vycházel z hrobu, 2001; Miláček, 2002; Svědek, 2002; I ve smrti sami, 2003; Bankrotáři, 2003; Žil jsem s cizinkou, 2005; Muž a stín, 2007) a seriálech (Arabela, 1980; Malý pitaval z velkého města, 1982; Sanitka, 1984; Chlapci a chlapi, 1988; O zvířatech a lidech, 1994; Hříchy pro diváky detektivek, 1995; Ďábel v Praze, 1996; Hospoda, 1996–97; Policajti z předměstí, 1999; Šípková Růženka, 2001; Četnické humoresky 2, 2003; Rodinná pouta, 2004–06; Ordinace v růžové zahradě, 2005; Náves, 2005; Vyprávěj, 2009). Jeho hlas důvěrně znají diváci z dabingu, kde si získal oblibu i díky tlumočení otce Homera Simpsona v americkém kresleném tv. seriálu Simpsonovi.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!