V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VYCHODILOVÁ, Jana

Jana VYCHODILOVÁ provdaná 1. Malá, 2. Urbánková (* 26. 9. 1941 Prostějov)  – herečka; manželka herce K. Urbánka. Po absolutoriu DAMU (1966) měla dlouholeté angažmá v Divadle S. K. Neumanna v Praze, respektive Divadle pod Palmovkou (do roku 1992, mj. Ostře sledované vlaky) a v hrabalovských inscenacích hostovala v 80. a 90. letech i v divadle v Mostě (Obsluhoval jsem anglického krále a jako Viktoria Frei znovu v Ostře sledovaných vlacích), od roku 1992 je ve svobodném povolání. Poprvé se před kameru postavila v krátkém filmu Pozor! Dítě? (1963), ale v celovečerním filmu debutovala až jako Tonka, manželka předsedy MNV Devery (J. Somr), v dramatu Zdenka Sirového podle románu Evy Kantůrkové Smuteční slavnost (1969), který však na dvacet let skončil v trezoru. Poté hrála Kateřinu, nejstarší dceru titulní hrdinky, ovdovělé dělnice na pile (Z. Rozsypalová), v Gajerově dramatu podle románu Jiřího Křenka Kateřina a její děti (1970). Po pětileté odmlce se k filmování vrátila, ale už v menších, někdy i epizodních rolích: Marie, Karlova žena (Tam kde hnízdí čápi, 1975), děvečka u Petruse (Proč nevěřit na zázrak, 1977), správcová (Sólo pro starou dámu, 1978), nevěstina matka (Vrchní, prchni, 1980), vychovatelka Smrčková (Kluk za dvě pětky, 1983), dvorní dáma kněžny Juty (Oldřich a Božena,1984), vrchní sestra Elvíra (Skalpel, prosím, 1985), hospodyně u Purkyněho (Veronika, 1985) a ředitelka základní školy (Tichý společník, 1988). Neminuly ji ani postavy matek hlavních hrdinů a hrdinek, které ztělesnili V. Kopta jako vojína Luboš Pokuta v úvodní povídce Bažant z Muchova filmu Zelená léta (1985), F. Renč jako pomocný dělník s maturitou František Cepek zvaný Papilio v Svobodově okupačním dramatu Papilio (1986) a I. Chýlková jako Dana v celovečerním debutu I. Pavláskové Čas sluhů (1989). Po odmlce se objevila jako Adélka v povídce Cesta z filmu Romana Vávry Co chytneš v žitě (1998). Na tv. obrazovce hraje ve filmech Jak chodí babičky spát (1968), Sokratův podzim (1991), v koprodukčním snímku Dobrý král Václav (1994), seriálech (Vlak dětství a naděje, 1985; Chlapci a chlapi, 1988) včetně zahraničního tv. seriálu o komisaři Maigretovi (1999).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!