V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VRBENSKÁ, Pavla

Pavla VRBENSKÁ vl. jm. Milada Šupitová (* 2. 7. 1922, Vrbno, okres Mělník)  – herečka. Nejprve byla úřednicí, ale touha po divadlu ji roku 1940 přivedla na pražskou Státní konzervatoř, odkud přešla na konzervatoř v Brně. Po absolutoriu (1944) získala angažmá v Českém lidovém divadle v Brně (Poslední muž, Lakomec) a hostovala i v Národním divadle v Praze. Pro film ji získal ředitel výroby Lucernafilmu Vilém Brož a po epizodě prodavačky v květinářství v melodramatu V. Wassermana Sobota (1944) vytvořila před kamerou dramaticky náročnější postavu svobodné matky Mařenky Klímové v romanci Jarní píseň (1944) v režii R. Hrušínského. Účinkovala i v nedotočeném Čápově snímku Z růže kvítek (1945). Po válce se představila na plátně už pod pseudonymem Pavla Vrbenská ve čtyřech hlavních a vedlejších rolích rozdílného charakteru: konfidentka gestapa Marta Pohlová v Čápově válečném dramatu Muži bez křídel (1946), dcera odbojářského důstojníka Eva Janská v okupačním dramatu V. Wassermana Nadlidé (1946), venkovské děvče Růža v Čápově příběhu Muzikant (1947) a jazzová zpěvačka Kateřina Kostková v komedii V. Slavínského Dnes neordinuji (1948). Na základě čtyřleté smlouvy, kterou uzavřela roku 1947 s britským producentem, začala pod novým pseudonymem Paula Valenska natáčet v Británii, kde už zůstala, i když hrála jen ve dvou filmech Gordona Parryho Bond Street (1947) a Golden Arrow (1949). Před odjezdem účinkovala v rozhlasu, kde s Vladimírem Dvořákem konferovala kabarety (1947).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!