V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VONDRUŠKA, Pavel

Pavel VONDRUŠKA (* 15. 11. 1925 České Budějovice, † 5. 2. 2011 Praha)hudební skladatel, dirigent a herec. Studoval konzervatoř, poté dirigování, operní režii a dramaturgii na HAMU v Praze. Během studií byl korepetitorem Národního divadla a dirigentem Pražské zpěvohry. V letech 1951–77 byl postupně dirigentem symfonického orchestru AUS, Moravské filharmonie Olomouc, opery Státního divadla Ostrava a Hudebního divadla v Karlíně (poslední léta souběžně korepetitor opery Národního divadla). V Národním divadle je od roku 1977 dirigentem orchestru činohry (1977–98 jeho vedoucí); je také autorem a upravovatelem scénické hudby k řadě inscenací (naposledy např. k Paličově dceři) a hostoval také v Divadle Na Jezerce (Kaviár nebo čočka). Na sklonku roku 2010 utrpěl vážné zranění při pádu do orchestřiště Stavovského divadla, jemuž pak podlehl. Od roku je 1968 současně členem Divadla Járy Cimrmana (skladatel i herec) a jako herec se uplatňoval též ve filmu. Debutoval sice roličkou hudebníka v kavárně v Tajemství zlatého Buddhy (1973) D. Kleina, ale jinak je jeho filmografie spojena především s dvojicí Z. SvěrákL. Smoljak a dalšími kolegy z divadla ve filmech různých režisérů: moderátor judistického turnaje (Jáchyme, hoď ho do stroje!, 1974), mistr lakovny Svátek („Marečku, podejte mi pero!“, 1976), oddávající úředník (Kulový blesk, 1978), klavírista (Vrchní, prchni, 1980), skladatel Johann Strauss ml./sbormistr (Jára Cimrman, ležící, spící, 1983), blázen-úředník Jaroušek (Rozpuštěný a vypuštěný, 1984) nebo jen po boku Z. Svěráka, ať už v režii V. Olmera: ochranář (Co je vám, doktore?, 1984), krejčí (Druhý tah pěšcem, 1984), Obrmajer (Jako jed, 1985), nebo J. Svěráka: dirigent (Akumulátor I., 1993), neurčená epizodka (Kolja, 1996) a penzista (Vratné lahve, 2007). Hrál také ve filmech režiséra J. Menzela: divák (Báječní muži s klikou, 1978), notář (Postřižiny, 1980), Holý (Slavnosti sněženek, 1983), host u velkostatkáře Stoklasy v podání M. Labudy (Konec starých časů, 1989) a milionář (Obsluhoval jsem anglického krále, 2006). Kapelníka si zahrál v Julkovi (1979), dirigenta v Tajemství hradu v Karpatech (1981), Veselé vánoce přejí chobotnice (1986) a Jirešově Lvu s bílou hřívou (1986), hudebníka ve Smyczkově Krajině s nábytkem (1986). Byl i docentem a lektorem školení (V podstatě jsme normální, 1981), učitelem PhDr. Málkem (Anděl svádí ďábla, 1988), tajemníkem Mošnou v Troškově trilogii Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991), pacientem (Atrakce švédského zájezdu, 1989) a panem Borou, jedním z příbuzných hrdinky (I. Chýlková) v Díky za každé nové ráno (1994). Nevyhýbal se ani epizodám jako taxikář (Upír z Freatu,1981), Dvořák (Papilio, 1986), svatebčan (Sedm hladových, 1988) či postřelený muž (Vracenky, 1990), ani  dětským filmům: vyděšený řidič (Kačenka a zase ta strašidla, 1993), doktor (Do nebíčka, 1996); účinkoval v koprodukčních snímcích (Příliš hlučná samota, 1995) i zahraničních produkcích (Chacun pour toi, 1994; tv. seriál o komisaři Maigretovi, 2004). Zatím naposledy se návštěvníkům kin připomněl jako nevrlý pan Kuřátko, jeden z účastníků srazu maturantů náchodského gymnázia po 60 letech ve Štancelově poetické komedii Pamětnice (2009). Na tv. obrazovce ho mohli diváci vidět ve všech inscenacích, adaptacích či záznamech cimrmanovských her, ale i v tv. filmech (Přetržený výkřik, 1993; Poslední vlak, 1998; pohádka Malvína, 2003) a seriálech (Hospoda, 1996; Stříbrná paruka, 2001).

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!