V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VONDROVIČ, Jiří

Jiří VONDROVIČ vl. jm. Antonín Jiří Vondrovič (* 12. 3. 1912 Praha, † 22. 9. 1972 Praha)herec. Na sklonku 20. let opustil otcův obchod, aby se věnoval divadlu. Soukromě se školil u A. Stuchlíka, H. Vávry a Bohumily Rosenkrancové. Prošel řadou pražských scén: Švandovo divadlo (1930–31), Aréna Smíchov (1931–32), Uranie (1932–33), Tylovo divadlo Nusle (1933–34 a 1948–50), Švandovo divadlo (1935–38), Divadlo U Nováků (1938–40), Nové divadlo (1940–48), zájezdové Vesnické divadlo (1950) a kariéru před odchodem do penze ukončil znovu v Nuslích: Divadlo na Fidlovačce (1950–62). Ve filmu vytvořil na pětapadesát rolí a roliček nejširšího spektra žánrů (v pěti dokonce zpíval) a činností, a to především ve 30. a 40. letech, u celé řady režisérů. Debutoval jako host na večírku ve filmu Osada mladých snů (1931) režiséra O. Kmínka, který mu pak svěřil roli bratra hlavních hrdinek (Z. Kabátové, E. Gerová) v Manželství na úvěr (1936). V burianovské veselohře K. Lamače On a jeho sestra (1931) byl zaměstnancem divadla, studentem v Innemannově a Vančurově dramatu Před maturitou (1932), malíř-bohém v Kubáskaově Světle jeho očí (1936). Hodně hrál ve filmech V. Binovce: Soukup (Jízdní hlídka, 1936), desátník (Poručík Alexej Rjepin, 1937), Leština (Lízin let do nebe, 1937 a Malí velcí podvodníci, 1938), profesor Panýr (Druhé mládí, 1938), ale také Miroslava Cikána: letec (Vzdušné torpédo 48, 1936), selský syn Jeník (Lojzička, 1936), sluha nadporučíka Hojera (Batalion, 1937), Petr (Veselá bída, 1939)‚ mladokomik Jiří Hájek (Štěstí pro dva, 1940), operetní pěvec (Provdám svou ženu, 1941), instalatér (Karel a já, 1942) a číšník (Paklíč, 1944), V. Slavínského: Petr (Srdce v soumraku, 1936), bratranec Ota (Vdovička spadlá z nebe, 1937), šuhaj (Děvčátko z venkova, 1937), účetní (Přítelkyně pana ministra, 1940), znovu číšník (Dva týdny štěstí, 1940), šofér Vojtěch (Nebe a dudy, 1941), prodavač (Zlaté dno, 1942), Rousek (Muži nestárnou, 1942) a naposledy člen výboru na ochranu zvířat (Poslední mohykán, 1947). Větší roli Jozífka dostal ve filmu M. Friče Páter Vojtěch (1936), reportérem byl v jeho komedii Roztomilý člověk (1941) a znovu si zahrál hosta večírku (Hotel Modrá hvězda, 1941), milence Zvůnkové (Počestné paní pardubické, 1944) a myslivce (Prstýnek, 1945). Točil i s režiséry J. Svitákem: topič (Srdce na kolejích, 1937), šofér (U svatého Matěje, 1939), L. Bromem: Standa (Klapzubova jedenáctka, 1938), fotoreportér (Život je krásný, 1940) a režisérkou Z. Molas: Havlík (Karel Hynek Mácha, 1937). Nejednou hrál v režijních snímcích svých hereckých kolegů – Č. Šlégla: Antonín Holeček (Jarčin profesor, 1937), H. Haase: student Růžička (Co se šeptá, 1938), G. Hašlera: Jaroslav (Prosím, pane profesore, 1940), O. Nového: tajemník (Čtrnáctý u stolu, 1943) a R. Hrušínského: nadporučík Kolman (Jarní píseň, 1944). Za zmínku stojí i dobrovolník ve filmu Zborov (1938) režisérů J. A. Holmana a Jiřího Slavíčka, lékárníkův syn ve Vávrově komedii Dívka v modrém (1939) a role ve filmech Františka Čápa: Prokop (Panna, 1940), vojenský sluha (Noční motýl, 1941). Ve znárodněné kinematografii hrál přepadeného v Krňanského zfilmování Nikoly Šuhaje (1947) a hejska v Krškově Revolučním roce 1848 (1949). V 50. letech ztvárnil jen dvě epizodky (Kavárna na hlavní třídě, 1953 a Májové hvězdy, 1955) a také v 60. letech natáčel už jen sporadicky: s výjimkou epizody rotmistra VB v Schulhoffově kriminálce Vrah skrývá tvář (1966) již jen pod režisérem J. Machem, s nímž už se sešel v roli inspicienta (Nikdo nic neví, 1947): účastník školení (Preclík, 1964), kuchař (Nahé pastýřky, 1966) a pokladník (Klec pro dva, 1967). Naposled se ve filmu objevil jako velitel SS hlídky v Čechově okupačním dramatu Klíč (1971) a hudebník v příběhu Karla Steklého Svět otevřený náhodám (1972).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!