V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VLASÁKOVÁ, Lenka

Lenka VLASÁKOVÁ (* 27. 4. 1972 Praha) – herečka; bývalá manželka dramatika a scénografa Egona Tobiáše (* 1971) a nyní životní partnerka herce J. Dolanského. Pochází z rodiny zemědělské inženýrky a ekonoma. Po gymnáziu v Praze 9 absolvovala DAMU (1994), už během studií spolupracovala s Divadelním spolkem Kašpar a od roku 1994 byla sedm let členkou pražského Divadla Rokoko, kde ztvárnila mnoho rolí (Nora, Tramvaj do stanice Touha, Čarodějky ze Salemu, Miláček boží). Poté se věnovala především mateřským povinnostem (má tři děti). Do pevného angažmá se již nevrátila, ale hostuje na různých pražských scénách: Rokoko (Anna Karenina), Divadlo Na Jezerce (Na dotek), Divadlo Bez Zábradlí (Racek) a Divadlo Kalich (Vyvolení). Ve filmu debutovala hlavní rolí čerstvé absolventky gymnázia Lucie Břízové, která se až příliš pozdě snaží napravit své mateřské povinnosti, v psychologickém snímku Věry Šimkové-Plívové Houpačka (1990). Mezinárodní pozornost vzbudila titulní rolí výtvarně nadané, ale traumatizované a nešťastně provdané schovanky v koprodukčním psychologickém snímku Ivana Fíly Lea (1996); za mimořádný výkon získala Českého lva a nominaci na evropském film. festivalu Hvězdy zítřka v Ženevě (1996). Galerii přecitlivělých a citově strádajících hrdinek rozšířila o další podobně postižené postavy mladých žen, jimž se příliš nevydařila partnerská soužití: depresemi trpící překladatelka Tereza (po boku K. Rodena) ve Václavově psychologickém milostném dramatu Paralelní světy (2001) a nešťastně provdaná studentka práv Jana v Lutherově film. a seriálové adaptaci Vančurova románu Útěk do Budína (2002). Následně jí připadly menší a vedlejší role zdravotní sestry Ladislavy v komedii D. Kleina Jak básníci neztrácejí naději (2003), sekretářky Lenky, milenky manžela (K. Roden) hlavní hrdinky (I. Bittová) v Tajnostech (2007) Alice Nellis, lesbičky Hanky v road movie Karin Babinské Pusinky (2007) a lékařky Nachtigal v Michálkově hořké komedii O rodičích a dětech (2008). O tom, že jí není cizí ani komediální poloha, přesvědčila film. diváky nejprve jako šlapka Andula, družka bývalého „androše“ a disidenta Tondy (J. Schmitzer), v Hřebejkově komedii U mě dobrý (2008). Ještě větší prostor jí poskytl režisér Jiří Vejdělek v hořké komedii Ženy v pokušení (2010), kde jako uznávaná, ale poněkud upjatá psycholožka Helena musí náhle čelit rodinným, manželským a milostným problémům, jaké řeší se svými pacienty. Před závažná dilemata a rozhodnutí je náhle postavena také její hrdinka Lucie z Hřebejkova psychologického dramatu Kawasakiho růže (2009), vdaná dcera renomovaného psychiatra a bývalého čelného disidenta Joska (M. Huba), která na rozdíl od své matky (D. Kolářová) nedovede pochopit otcovo někdejší morálního selhání. V hereččině galerii film. postav neschází ani nadpřirozená bytost, jakou reprezentuje titulní role v Cieslarově romantické pohádce Dešťová víla (2009). Vlasáková hrála i v krátkých filmech studentů FAMU (V den psa, 1994; Ostrov na střeše, 2001; Voda se šťávou, 2003) a diváci ji mohli vidět i na obrazovce v tv. filmech (Podivná letecká společnost, 1992; Zpráva pro příští století, 1993; Ruleta, 1995; Poe a vražda krásné dívky, 1996; První a poslední, 1997; Silná jako smrt, 1997; Udělení milosti se zamítá, 2002; Zlá minuta, 2005; Trofej, 2007; Svědomí Denisy Klánové, 2009), pohádkách (Klíček ke štěstí, 1992; Hvězda života, 1998; Královny kouzelného lesa, 1998; Ošklivá princezna, 1999; Ztracený princ, 2008) i seriálech (Laskavý divák promine, 1995; Prima sezóna, 1994; Na lavici obžalovaných justice, 1998, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, 2000; Ulice, 2005–10; Hraběnky, 2007; Poste restante, 2010).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!