V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VILHELMOVÁ, Tatiana

Tatiana VILHELMOVÁ provdaná Čecháková (* 13. 7. 1978 Praha)herečka. Matka je překladatelka a otec podniká (oba v zahraničí a jsou rozvedeni). Odmalička zpívala v Kühnově dětském sboru, chodila do scénického baletu, na moderní tance k Jiřímu Rebcovi a do dramatického kroužku. Na Pražskou konzervatoř se hlásila na taneční i hereckou větev, kam se však zkoušky konaly dříve, a tak se po jejich úspěšném složení rozhodla pro herectví. Už během studia hostovala v Národním divadle (Aňa ve Višňovém sadu) a Divadle Rokoko (Christine ve Poliakoffově Volání za řekou), získala i první zkušenosti před tv. kamerou (seriály Prima sezona, 1994; Aneta, 1995) a ve filmu. Ve 2. ročníku ji debutující režisér Saša Gedeon obsadil do jedné z hlavních rolí tragikomedie Indiánské léto (1995). Vytvořila tu postavu zdánlivě světácké a koketní Marie. Její vztah k uzavřené a samotářské sestřenici Kláře (K. Issová) a zároveň vztahy obou dívek ke dvěma vesnickým mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Úspěšný debut jí zajistil řadu hereckých nabídek, a proto studia po maturitě (1998) zanechala (nepokračovala ani na DAMU, kam byla přijata). Působí ve svobodném povolání, na jevišti se profiluje jako zajímavý typ charakterní herečky a hostuje na různých pražských scénách: Divadelní spolek Kašpar (paní Smithová v Ionescově Plešaté zpěvačce, Loretka ve Weingartenově hře Léto, sestřenice Sookie v Capoteově Vánoční vzpomínce), Divadlo Rokoko (Nezvalova Manon, Abigail Williamsová v Čarodějkách ze Salemu, Virginie v Panu Hamilkarovi), CD 94 (Miranda v Shakespearově Bouři), Národní divadlo (Jean Riceová v Osbornově Komikovi). Od roku 2002 div. činnost spojila hlavně se souborem Dejvického divadla (Pamina v Kouzelné flétně a za role Máši ve Třech sestrách a Babety ve hře Sic byla dvakrát nominována na Cenu Alfréda Radoka). Disponuje velkou fyzickou i emocionální energií a talentem, do něhož se vejde groteskní nadsázka, švih konverzační komedie, lyrická citovost, romantické gesto, tragické tóny, jemná sebeironie i civilní uměřenost současného střihu. V jedné postavě dokáže nabídnout neobyčejnou škálu proměn, přitom z jejích hrdinek vyzařuje hrdost, sebevědomí, cílevědomost, graciéznost a zároveň „žízeň po životě“. Na rozdíl od div. repertoáru, ale i tv. obrazovky, které jí nabízejí i postavy stylizované a pohybující se v různých dobových kostýmech, na film. plátně se její rejstřík zatím omezil výhradně na postavy moderních dívek a mladých žen řešících v poloze komediální i dramaticky vypjaté problémy současnosti, týkající se vesměs spletitých partnerských a rodinných vztahů. Tuto sérii odstartovala již zmíněná Marie z Indiánského léta, na kterou úspěšně navázala působivými portréty a niternými studiemi dívčích a ženských duší. V Ondříčkově prvotině Šeptej (1996) ztělesnila naivní venkovskou dívku Annu, trochu ztracenou v bohémské náruči velkoměsta. Rolí milionářské dcerky Vendy ji pověřila I. Pavlásková v černé komedii Času dluhů (1998). Znovu také spolupracovala se Sašou Gedeonem na smutné komedii Návrat idiota (1999), inspirované hrdinou Dostojevského románu Idiot. Zde její Olga představovala s A. Geislerovou sestry, do jejichž neuspořádaného života se zaplete trochu retardovaný František (P. Liška), mladík s průzračně čistou duší a upřímným pohledem. S Liškou pak hrála partnerskou dvojici v dalších dvou filmech: venkovská prodavačka Božka, která v hořké komedii Bohdana Slámy Divoké včely (2001) dokáže ukončit neperspektivní vztah s místním playbojem Láďou, a v dalším Slámově filmu Štěstí (2005) jako svobodná dívka Monika, prodavačka z mosteckého supermarketu, která se obětavě stará o děti nemocné a nevyrovnané kamarádky (A. Geislerová). Prodavačkou byla i vdaná Jana, jejíž manželství s nevěrným Honzou v Cieslarově hořké komedii Duše jako kaviár (2004) nezadržitelně spěje k rozpadu. Tématem lásky a nevěry se zabývají i další dvě komedie, kde hrála jednu z protagonistek: v Hřebejkově Medvídkovi (2007) energická, nepříliš pořádná majitelka cukrárny Vanda, manželka neúspěšného galeristy Jirky (J. Macháček), a v debutu Martina Dolenského Chyťte doktora (2007) jí připadla dokonce ústřední dvojrole žen – sokyň, a to poněkud uťápnutá intelektuální manželka Jana a proti ní redaktorka ženského časopisu Klára stylizovaná zase jako vamp. Výše uvedené role zastupují v rychle se rozrůstající filmografii velké a hlavní úlohy, s nimiž se ucházela o Českého lva (získala ho zatím v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli za film Štěstí). Na plátně se prezentovala ale i v menších rolích ve filmech mladých režisérů: skútristka v psychedelické féerii O. Schmidta Eliška má ráda divočinu (1999), prostitutka v Ondříčkových Samotářích (2000), mladá maminka Marie v Tučkově Děvčátku (2002), redaktorka v Ondříčkově černé krimikomedii Jedna ruka netleská (2003), zdravotní sestra v Ondříčkově Grandhotelu (2006) a nešťastná dcera manželů Tkalounových (D. KolářováZ. Svěrák) Helenka, kterou opustil i s malým synkem manžel Karel (M. Pechlát) ve Vratných lahvích (2007) J. Svěráka. Dramatik, bývalý prezident a debutující režisér Václav Havel ji ve svém zfilmování vlastní hry Odcházení (2011) pověřil rolí vdané Vlasty, starší dcery bývalého kancléře Riegera (J. Abrhám) a manželky Albína (J. Budař). Poslední dobou přibývá i rolí na tv. obrazovce ve filmech (Polojasno, 1999; Pokoj bez oken, 2001; Z rodinného alba, 2002; Město bez dechu, 2003; Můj otec a ostatní muži, 2003; Krásný čas, 2006; Kolotoč, 2007; Operace Silver A, 2007; Duše na talíři, 2007; Opravdová láska, 2007; Vlna, 2008), pohádkách (Jak vyženit z pekla štěstí, 1997; Tajemství mořské panny, 1998; Voděnka, 2004) a seriálech (Motel Anathema, 1997; Černí andělé, 2001; Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, 2003; Četnické humoresky, 2000, 2003, 2007; Josef a Ly, 2004; Soukromé pasti, 2008, Vyprávěj, 2009; Okresní přebor, 2010). Citlivé ztvárnění tajemné tulačky Niny, jež v komorním tv. dramatu Zuzany Zemanové Společnice (2000) vstoupí na čas do života staré ženy na vozíku (J. Adamová), získalo cenu na mezinárodním tv. festivalu v Monte Carlu. Roku 2003 reprezentovala jako první česká herečka ČR na prestižním MFF v Berlíně, kde získala cenu Herecký objev roku v přehlídce Shooting Stars. Popularitu jí přenesla i účast v tv. show Star Dance 2 (2007), kde díky tanečním schopnostem došla až do finále.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!