V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VÁVROVÁ, Dana

Dana VÁVROVÁ (* 9. 8. 1967 Praha, † 5. 2. 2009 Mnichov)herečka a režisérka; sestra moderátorky, hlasatelky a herečky H. Vávrové-Heřmánkové a manželka německého režiséra a kameramana Josepha Vilsmaiera (* 1939). Od dětství navštěvovala se svou starší sestrou dramatický kroužek v LŠU. Ještě než ukončila (1986) studium na Pražské konzervatoři, věnovala se od svých deseti let herecké praxi před tv. a film. kamerou; účinkovala mj. v tv. seriálech (Arabela, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Bambinot, 1984) a inscenacích (Jestli jednou odejdu, 1985). Stala se dvojnásobnou držitelkou ceny dětského diváka Zlatý dudek: za pohádkovou postavu Leontýnky v dětské hudební komedii O. Lipského Ať žijí duchové! (1977) a za roli školačky Dany v ekologickém snímkuBrontosaurus (1979) Věry Plívové-Šimkové. Menší role školaček a malých dcer hrála v dalších filmech o dětech a pro děti a mládež (Jak se točí Rozmarýny, 1977; Brontosaurus, 1979; Něco je ve vzduchu, 1980; Kluk za dvě pětky, 1983) i ve snímcích jiných žánrů (Kulový blesk, 1978; Vražedné pochybnosti, 1978; Koncert na konci léta, 1979; Svítalo celou noc, 1980). Zvítězila v několika anketách o nejpopulárnějšího dětského herce. Ve třinácti letech byla obsazena do hlavní role židovské dívky Janiny Dawidowiczové v západoněmeckém tv. seriálu o osudech židovské rodiny za 2. světové války Ein Stück Himmel/Kousek nebe (1982), kde za svůj výkon získala cenu Zlatá kamera a Cenu Adolfa Grimma. Během natáčení druhého cyklu tohoto úspěšného seriálu poznala tehdejšího kameramana a později režiséra J. Vilsmaiera. Od poloviny 80. let, kdy žila a pracovala v Německu, patřila v tamní kinematografii k uznávaným film. herečkám díky svým citlivým portrétům prostých ženských hrdinek ve filmech svého manžela: selka Anna Wimschneiderová, o jejímž pohnutém osudu na bavorském statku během nacistické éry vypráví film podle autentických vzpomínek prosté venkovské ženy Herbstmilch/Podzimní mléko (1988; laureátka Německé film. ceny Stříbrný pás a Bavorské film. ceny); kadeřnice a později řidička tramvaje Kati Zeilerová, která během nepřítomnosti manžela-vojáka (Hans Schuler) založila pro své dvě dcery rodinu s jiným mužem (Werner Stocker), v melodramatu z poválečného Mnichova Rama dama (1990); venkovská dívka Elsbeth, u níž nalézá porozumnění mladý, okolím nepochopený a opovrhovaný varhaník (André Eisermann), v adaptaci románu Roberta Schneidera z prostředí alpské vesničky poloviny 19. století Schlafes Bruder/Bratr spánku (1995). V posledních letech se více věnovala film. režii, kde v hrané tvorbě debutovala snímkem o ženě trpící bulimií: Hunger – Sehnsucht nach Liebe/Hlad – Touha po lásce (1997), a dalším snímkem byla koprodukční prázdninová komedie Hurá na medvěda!/Der Bär ist Los! (2000). S manželem spolurežírovala koprodukční válečné drama o deporatci Židů z Berlína do koncentračního tábora Poslední vlak/Der letzte Zug (2007). Nadále pravidelně hrála v německých a koprodukčních filmech i tv. snímcích a čeští diváci ji mohli vidět např. v detektivním seriálu Místo činu/Tatort. V českém filmu se znovu objevila na přelomu tisíciletí jako ženská protagonistka, maminka Marie v komorní autorské komedii V. Drhy Početí mého mladšího bratra (1999), a hlavní ženskou postavu, protřelou původkyni pašeráckého incidentu Michaelu Holubovou, ztvárnila v kriminálním thrilleru Dana Svátka Zatracení (2002). Do cyklu ČT Osudy hvězd o ní natočil Drha krátký dokument pod názvem Z hvězdy hvězdou (1996).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!