V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

VÁVRA, David

David VÁVRA (* 9. 3. 1957 Praha)architekt a herec; syn architekta Zdeňka Vávry (1927–2000). Po gymnáziu studoval na Fakultě pozemního stavitelství ČVUT v Praze, odkud po čtyřech letech přešel na AVU (akademický architekt 1984). Pracoval jako projektant, od roku 1990 má vlastní ateliér DAN. Projektuje v oblasti bytové výstavby, veřejných budov, věnuje se rekonstrukcím (v Praze palác Akropolis, kulturní centrum Dobeška, Švandovo divadlo), řešení interiérů, ale i výstavnictví, scénografii a tvorbě koláží, které vystavuje. Publikuje v odborném tisku a působí jako pedagog na ČVUT. Od 90. let organizuje letní dílny ve Slavonicích. Počátkem 70. let byl s kamarádem M. Šteindlerem spoluiniciátorem vzniku Divadla Sklep, jehož osobitou poetiku pak rozvíjeli s dalšími přáteli v rámci generačního uměleckého hnutí Pražské pětky, kde byl ještě členem souboru Mimosa, ale účastnil se akcí i ostatních volných sdružení (mj. R. S. Vpřed, Kvašňák) hlavně jako výtvarník, herec a spoluautor. Jeho první herecké kreace před kamerou zachytil T. Vorel v amatérských filmech (Zákon samurajů, 1978; Rychlé šípy zakládají klub, 1979; Kašpárek, 1980), které natáčel s přáteli z Pražské pětky i jako posluchač FAMU (Ing., 1985; Chemikál, 1986). Na film. plátně se poprvé objevil zásluhou V. Chytilové, v jejíž film. moralitě Kopytem sem, kopytem tam (1988) představoval provozního Františka a vytvořil s T. HanákemM. Šteindlerem trojici poživačných třicetiletých floutků. Současně se do kin dostal i celovečerní debut  Pražská pětka (1988) T. Vorla, kde v úvodní povídce Směr KarlštejnE. Holubovou hráli manžele, kteří s dvěma rozjívenými synky a copatou dcerkou podniknou nedělní strastiplný výlet do přírody. Mihl se i v závěrečné povídce Na brigádě. V epizodkách se pak vyskytuje v téměř všech Vorlových celovečerních filmech: barman z diskoklubu (Kouř, 1990), úředník (Kamenný most, 1996), Jarda, bývalý spolužák hlavního hrdiny Honzy (T. Hanák), současný přítel Honzovy ex-manželky (A. Štréblová) v Cestě z města (2000), policejní strážmistr (Skřítek, 2005) a předseda PEEN Clubu (Ulovit miliardáře, 2009). Obsazuje ho znovu i režisérka Chytilová do černých komedií: pracovník reklamní firmy Pavel (Pasti, pasti, pastičky, 1998; podíl na scénáři) a úředník z magistrátu (Hezké chvilky bez záruky, 2006) a také režiséři z okruhu Pražské pětky, do jejichž celovečerních film. prvotin přispěl stylizovanými figurami: záhadný doktor Patočka v psychedelické komedii O. Schmidta Eliška má ráda divočinu (1999) a jeden z dvojice brýlatých brutálních policistů stejného jména Kid (druhým byl J. Slovák) v Marhoulově detektivní parodii Mazaný Filip (2003). Diváckou odezvu zaznamenal na tv. obrazovce v nejrůznějších typech a formátech pořadů. Vedle účinkování ve sklepáckých inscenacích, skečích a písničkách (Smělé verše, 1991–93; Penziónek, 1992; Sklep: Mlýny, 1994; Historky od krbu, 1994; Pumelice lesní moudrosti, 1997; U Šmejkalovic ohrady, 1998; Multicar Movie Show, 1998; Wartburg Movie Show, 1999) i v jiných tv. filmech (Trio, 1995; Pod prahem, 1999) a seriálech (Tuzemský konzumní, 1993) se vryl do paměti v kontroverzní parodické sérii Česká soda (1993–95, posléze Šteindler, Vávra, Čtvrtníček uvádějí, 1996–2001), kde se Šteindlerem tvoří dvojici svérázných lektorů „kursů“ němčiny Alles Gute! Spolu uváděli i cestopisný pořad po stopách cestovatele Emila Holuba Letem světem: Afrika (2005). V serióznější podobě žertujícího, ale zasvěceného průvodce vystupuje ve stylizovaných tv. dokumentech o architektuře a urbanistice Šumná města (od 1995; též na DVD a knižně), který autorsky připravuje pro ostravskou ČT s Radovanem Lipusem. O životě, názorech a šíři jeho umělecké činnosti vypráví kniha Davida Hrbka Šumný Vávra (2001).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!