ČANĚK, Vlastimil
Vlastimil ČANĚK (* 7. 3. 1931 Brno)
–
herec. Vystudoval herectví na JAMU (1954) a celou div. dráhu absolvoval na oblastních scénách v Uherském Hradišti (1954–58), Kolíně (1958–62), Mladé Boleslavi (1962–65) a Kladně. Od 90. let náležel ke kmenovým členům Klicperova divadla v Hradci Králové (
Maryša,
Návštěva staré dámy,
Pekař Jan Marhoul,
Hoří, má panenko; Petrolejové lampy) a hraje i v Divadle v Celetné (Oberon
Májový Shakespeare). Před kamerou debutoval úlohou vojína Jardy Koukala, bubeníka hudebně div. souboru v komedii
A. Kachlíka Bylo nás deset (1963). Po několika menších rolích řidičů a vojáků (
Strach, 1963;
Kdyby tisíc klarinetů, 1964;
Třiatřicet stříbrných křepelek, 1964;
Atentát, 1964) dostal větší příležitost v postavě Vaška, jednoho ze sedmi uprchlíků před nacisty v Čechově psychologickém okupačním dramatu
Sedm havranů (1967). Od 70. let se jeho film. činnost omezila na příležitostné epizodní role v nepříliš významných filmech různých žánrů (
Svědectví mrtvých očí, 1971;
Motiv pro vraždu, 1974;
Zrcadlo pro Kristýnu, 1975;
Dobrý den, město!, 1976;
Jak napálit advokáta, 1980;
Kariéra, 1984;
Bony a klid, 1987 a zatím naposled
Jen o rodinných záležitostech, 1990). Na obrazovce se objevil v několika filmech či inscenacích (mj.
Starý Brugunďan, 1966;
Vrtkavý král, 1974;
Na dvoře vévodském, 1979;
Výsledek testu, 1986;
Poslání s podrazem, 2002) i seriálech (
Klapzubova jedenáctka, 1967;
30 případů majora Zemana, 1974–79;
Sanitka, 1984;
Rodáci, 1988;
Chlapci a chlapi, 1988; a popřestaávce znovu:
Cesty domů, 2010;
Ach, ty vraždy, 2010).