V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

URBÁNKOVÁ, Jarmila

Jarmila URBÁNKOVÁ rozená Slámová (* 26. 10. 1892 Praha, † 20. 7. 1979 Brno)  – herečka; sestra herečky a operní pěvkyně Anny Slámové (1891–1953) a žena herce a divadelního režiséra K. Urbánka . Jako dcera předčasně zesnulého zlatnického mistra od čtrnácti let statovala v divadle Urania. Pro hereckou dráhu ji připravila Otýlie Sklenářová-Malá a první angažmá přijala roku 1907 spolu se starší sestrou Annou u venkovské div. společnosti ředitele Josefa Faltyse. Tu po sezoně vystřídala za společnost Jana Blažka, kde našla i svého budoucího chotě. Po téměř deseti letech hraní u dalších cestovních sdružení (Antoš Josef Frýda, Robert Morávek, Josef Vilém Suk, K. Jičínský aj.) natrvalo zakotvila v Českém národním divadle, respektive Státním divadle Brno (1915–66), kde její talent dospěl ve 30. letech a počátkem let 40. do mistrovské polohy realistického herectví s mimořádnými dispozicemi pro postavy tragických hrdinek nadaných silou až nadlidskou a vypjatým osudem. Pro její herecký projev byl typický citový expresivní výraz, koncentrující se posléze do hlasového ztvárnění role. Později udivovala kreacemi starších a starých žen, přičemž k výrazným uměleckým aktivům patří právě typy tvrdých, drsných, suverénních a vládnoucích žen. Ačkoliv na jevišti excelovala v desítkách velkých postav (Ibsenova Heda Gablerová, Gorkého Vassa Železnovová, Desdemona v Othellovi, Mrštíkova Maryša, Čapkova Matka, Raněvská ve Višňovém sadu aj.), filmaři její umění prakticky ignorovali. Zahrála si jen ve třech filmech, z nichž však každá vznikla v jiné éře české kinematografie. S mužem vytvořila rodičovskou dvojici titulnímu hrdinovi (B. Pražský-Bardon) v němé komedii P. Pražského Pepánek Nezdara (1923). S velkými časovými odstupy se před kameru vrátila jako majitelka střelnice Paličková ve Wasserbauerově dětském příběhu Ztratila se Bílá paní (1937) a jako Rosa Lerchová, tchyně pražského měšťana Václava Březiny (J. Raušer) z prvního manželství, v adaptaci Jiráskova historického románu Temno (1950), které natočil Karel Steklý. Jako pedagožka působila na JAMU.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!