V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

TRÝBOVÁ, Helena

Helena TRÝBOVÁ (* 23. 12. 1924 Ostrava, † 23. 12. 2005 Brno)  – herečka; dcera dermatologa a spisovatele Antonína Trýba (1884–1960) a vnučka dramatika a spisovatele Václava Štecha (1859–1947). K divadlu měla rodovými dispozicemi blízko. Vystudovala herectví na Státní konzervatoři v Brně (1947) a Praze (1948) a jevištní průpravu získala bezprostředně po válce v avantgardním brněnském divadélku Křesadlo, v němž hrála nejen v každé inscenaci, ale zastávala i funkci správní ředitelky. První profesionální angažmá získala v Horáckém divadle v Jihlavě (1948–49), odkud odešla do Krajského oblastního divadla v Olomouci (1949–50), poté se zdržela tři sezony v Beskydském divadle v Novém Jičíně a následující dva roky byla členkou Státního divadla v Ostravě. Pak již natrvalo zakotvila v Brně, hrála v Divadle bratří Mrštíků (1955–67) a Státním divadle (1967–85). Byla herečkou plachého kultivovaného gesta, tlumeného výrazu a uměřené vznosnosti, ale obzvlášť blízké jí byly zemité figury z masa a kostí, nejednoznačné, tragikomické. Z nepřeberného množství rolí zůstává v div. historii zapsána jako Fanka z Čapkova Loupežníka, uťáplá Krůtová z Kunderových Majitelů klíčů, dryáčnická Peachumová z Žebrácké opery, Kostelnička z Jenúfy, doktorka Mathilda von Zahnd z Dürrenmattových Fyziků či Babička z Goldflamovy dramatizace stejnojmenné předlohy Boženy Němcové. Jejích charakterizačních schopností využíval hojně brněnský rozhlas a televize, zato film z jejího umění čerpal jen velmi ojediněle. Po epizodce telefonistky ze špionážního dramatu Štěpána Skalského Anděl blažené smrti (1965) ztvárnila až manželku lidového hudebníka Fanoše Hřebačky-Mikuleckého (J. Kemr) v Jirešově baladickém příběhu Opera ve vinici (1981) a prodavačku Skřivánkovou v psychologickém snímku Ladislavy Siebertové Malinový koktejl (1982). Širší okruh diváků ji zná spíše z tv. inscenací a pohádek (Josefína, 1968; Tango, 1975; Mejdan na písku, 1979; Sedmero krkavců, 1993; Andělé,1998 ad.) a seriálů (Legenda o živých mrtvých, 1971; Medvědi nic nevědí, 1994; Konec velkých prázdnin, 1966; Hříšní lidé města brněnského, 1997 a Četnické humoresky, 2000). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (2004)

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!