V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

TAUBEROVÁ, Maria

Maria TAUBEROVÁ vl. jm. Marie Proskeová (* 28. 4. 1911 Vysoké Mýto, okres Ústí nad Orlicí, † 16. 1. 2003 Praha)  – operní pěvkyně-sopranistka; manželka dirigenta Jaroslava Krombholce (1918–1983). Její otec, c. a k. důstojník hulánského pluku, byl roku 1918 převelen do Vídně, kde studovala klavírní hru na Hudební akademii u F. Rebaye (1926–33) a pokračovala na mistrovské škole. Poté se začala školit v sólovém zpěvu u L. Rippera a D. Eibenschützové, pak u F. Carpiho v Miláně (1933–35) a po otcově přesídlení v Praze. Roku 1936 ji pozvali k hostování v Národním divadle v Praze, kde ještě téhož roku na podzim získala angažmá, v němž setrvala až do odchodu na odpočinek (1973). Disponovala jemně znějícím koloraturním sopránem zvonivě jasného zabarvení a vyspělé techniky. Plavovlasý zjev, osobní šarm a dar bezprostředního kontaktu s posluchači jí získaly záhy uznání a velkou popularitu. Vynikla jako znamenitá interpretka v Mozartových operách a všech stěžejních postav světového koloraturního repertoáru. Vedle činnosti operní se věnovala koncertní tvorbě a podnikla četné zájezdy do ciziny. Její pěvecké mistrovství je zachyceno na mnoha zvukových nosičích a rozhlasových nahrávkách. Ještě předtím, než stala členkou naší první scény, využil jejího půvabu a přirozeného hereckého projevu film. Nejprve se na plátně objevila v epizodce návštěvnice baru ve Fehérově melodramatu Když struny lkají (1930). Skutečnou protagonistkou se stala až jako Amálka, sestřenice titulní hrdinky (J. Lhotová) melodramatu K. Lamače Jindra, hraběnka Ostrovínová (1933). Jedna z hlavních rolí jí připadla i v Cikánově hudební komedii Na růžích ustláno (1934), kde v postavě dcery zbohatlých zelinářů Haugwitzových (J. PlachtaA. Nedošinská) Kláry, do které je zamilován mladý filozof Ivan Kuropkin (L. Pešek), zazpívala i dvě písně. S L. Peškem vytvořila zamilovaný pár také v Cikánově satirické komedii U nás v Kocourkově (1934), kde ji rodiče (J. VojtaH. Vojtové) nutily do sňatku s nově zvoleným starostou Kocourkova, jinak uprchlým trestancem Kaplanem (J. Werich). Její pěvecké umění pak zaznělo také v dramatu V. Slavínského Advokát chudých (1941) i Kašíkově zfilmované Dvořákově opeře Rusalka (1962). Zpěvaččin portrét nastínil Vladimír Mikeš v knižní monografii Maria Tauberová (2005). Nositelka Řádu práce (1958) a titulů Zasloužilá umělkyně (1958) a Národní umělkyně (1960). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!