V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

TALPOVÁ, Zuzana

Zuzana TALPOVÁ vl. jm. Zuzana Magdaléna Talpová (* 10. 5. 1932 Martin, Slovensko, † 11. 4. 2005 Praha)  – herečka, zpěvačka a výtvarnice; manželka kunsthistorika Jiřího Šetlíka (* 1929). Lásku k umění a kultuře v ní pěstovala její matka, dlouholetá vedoucí pražské odbočky Matice slovenské. Vyrůstala v Žilině, kde navštěvovala LŠU (klavír, tanec, zpěv, dramatický kroužek) a kde po absolvování odborných divadelních kursů při Státní konzervatoři v Bratislavě (1952) působila jako loutkoherečka a scénografka v tamním divadle (1952–54). Další dvě sezony byla členkou bratislavského Dedinského divadla a do roku 1971, kdy opustila stálé angažmá, vystřídala ještě několik českých scén (Divadlo ABC, Vesnické divadlo, Divadlo Příbram, Národní divadlo). Drobná herečka útlé postavy, křehkého zjevu a oduševnělého výrazu byla od 60. let příležitostně využívána filmem, ale jen pro epizodní role, v nichž představovala např. maminku na poliklinice (Deštivý den, 1962), slečnu u baru (Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, 1967), asistentku (Zabil jsem Einsteina, pánové…, 1969), vězeňkyni (…a pozdravuji vlaštovky, 1972), bytnou (Akce v Istanbulu, 1972), písařku (Vysoká modrá zeď, 1973), servírku (Sedmého dne večer, 1974), pouliční prostitutku (Lásky mezi kapkami deště, 1979), Němku (Cukrová bouda, 1980), starší feťačku (Mravenci nesou smrt, 1985), funkcionářku (Já nejsem já, 1985) a manželku židovského obchodníka (Golet v údolí, 1995). Kromě již zmíněných snímku K. Kachyni hrála i v jeho dalších filmech (Fandy, ó Fandy, 1983; Sestřičky, 1983; Hanele, 1998) a v tv. seriálu Vlak dětství a naděje (1985). Věnovala se též tv. dabingu. Od mládí projevovala i vlohy výtvarné (zabývala se keramickou tvorbou) a pěvecké, které jako interpretka šansonů, kabaretních a lidových písní prezentovala v klubových pořadech a recitálech na komorních scénách v Praze (Divadlo Viola, Malé divadélko v Nerudově ulici) i jinde po republice. Angažovala se v rozvíjení kulturních vztahů mezi oběma národy bývalého Československa (druhá podpředsedkyně Slovensko-českého klubu).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!