CÍSLER, Jiří
Jiří CÍSLER (* 4. 2. 1928 České Budějovice, † 17. 4. 2004 Praha)
–
herec, divadelní režisér a skladatel; bývalý životní partner herečky
J. Kasanové. Vystudoval obchodní akademii a uměleckou dráhu začínal jako houslista v orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1947–60). Účinkoval v operetě, zpíval v opeře, potom zakotvil v činohře jako herec a režisér. Od začátku 60. let působil na jevištích v Praze (Divadlo na Fidlovačce, 1961 až 1963), Pardubicích (1963–64, 1965–69), Mladé Boleslavi (1964–65), Ústí nad Labem (Kladivadlo, 1969–71) a opětovně v Praze: Semafor, Ateliér a Činoherní klub (
Hejtman z Kopníku,
Povídky z vídeňského lesa,
Něžný barbar,
Dobrodružství,
Svatby). V roce 1990 založil soukromou div. scénu Hravé divadlo. Svůj osobitý smysl pro komickou nadsázku, sarkasmus a ironii uplatnil hojně (bohužel často v podbízivější formě) v televizi, kde účinkoval v řadě zábavných pořadů (zejména
Sešlost), v inscenacích (
Zlatí úhoři, 1979;
Povídka malostranská, 1980;
Velká sázka o malé pivo, 1981;
Inzerát, 1983;
Bohyně krásy, 1984;
Proces s vrahy Martynové, 1988), pohádkách (mj.
Spící princ, 1985;
Honza a tajemná Hastroška, 1987;
My se vlka nebojíme, 1988), a zejména v seriálech (
Inženýrská odysea, 1979;
Dynastie Nováků, 1982;
Návštěvníci, 1983;
Bambinot, 1984;
Zlá krev, 1986;
Případ pro zvláštní skupinu, 1989;
Strašidla a spol., 1993;
Třikrát baron Prášil, 1994;
Motel Anathema, 1997). Na film. plátně se poprvé objevil v úloze cyklistického závodníka Stacha v Ondráčkově sportovním snímku
Poslední etapa (1962). Podruhé se před kameru vrátil až po osmi letech jako tajný Standa v politickém dramatu
K. Kachyni Ucho (1970; 1990). Jeho další velmi sporadická účast ve filmech se omezila pouze na vedlejší role vychytralých bonvivánů (
Tajemství velikého vypravěče, 1971;
Anděl s ďáblem v těle, 1983;
Hauři, 1987), z nichž nejvýraznější byly postava odrodilce Belányiho v Jakubiskově rodinné kronice
Tisícročná včela (1983), úloha zaníceného ochotnického režiséra Čermáčka v komedii
D. Kleina Jak svět přichází o básníky (1982) či docenta patologie Oskara ve Fukově situační komedii
Samorost (1983). Byl též autorem muzikálů a her (
Tváření,
Brejle) a skladatelem scénické hudby. Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1998).