ŠVABÍKOVÁ, Jarmila

Jarmila ŠVABÍKOVÁ (* 18. 8. 1906 Vídeň, † 12. 3. 1969 Praha) – herečka; sestra herečky Z. Kožíková a manželka herce J. Grusse. Absolvovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Brně (1924) a na sezonu se připojila s dalšími mladými adepty herectví ke Gamzově cestující společnosti České studio, vyjíždějící z Brna na východomoravský venkov. Kromě krátkého angažmá v Olomouci (1931–32) byla její div. kariéra od poloviny 20. let výhradně spojena s pražskými scénami Komedia (1925–26), Rokoko (1926–27), Česká komorní scéna (1928–29), Akropolis (1930–32), Osvobozené divadlo (1932–38), Divadlo Vlasty Buriana (1938–41), Uranie (1941–42), Městské divadlo na Královských Vinohradech, respektive Ústřední divadlo čs. armády (1942–54) a Městská divadla pražská (1954–69). Byla předurčena k lidovým typům blondýn s altovým hlasem, k postavám energických, hubatých, někdy dobrosrdečných, jindy zlomyslných žen, jež vykreslila rozhodným hereckým gestem a sytým zvučným hlasem. Z pestré palety div. rolí, kde nechyběly naivky, komické role, stařeny, mondénní ženy i postavy romantického repertoáru, zaslouží připomenout Mandelenu v Petrovičově Děravé škorni, Chalupovou ve Vachkově Bidýlku, paní Higginsovou v Pygmalionu, Martu v Kleistově Rozbitém džbánu, Amandu ve Williamsově Skleněném zvěřinci. Prvního film. natáčení se účastnila jako představitelka dcery paní radové Pelegrinové (Běla Horská) v nedochované němé komedii F. Seidla Osm srdcí v plamenech (1926). Systematičtější spolupráci s filmem navázala až v první polovině 30. let. Vesměs se jednalo o vedlejší role, občas pouhé epizody jako v případě barmanky (Na sluneční straně, 1933), přítelkyně některé z hrdinek (Divoch, 1936), nemocniční sestry (Srdce v soumraku, 1936), členky Společenského klubu (Velbloud uchem jehly, 1936), bojovnice na barikádách (Filosofská historie, 1937) či švadlenek (Skalní plemeno, 1943; Počestné paní pardubické, 1944). V hudební komedii J. Svitáka Anita v ráji (1934) tvořila s V. Ferbasovou dvojici dcer vrátného Holoubka a jeho ženy Žofie (T. Pištěk, B. Kysilková), v burianovské komedii M. Friče Hrdina jedné noci (1935) byla po boku J. Marvana ráznou starostovou a další starostovou Harpyji Dlabolkovou vytvořila vedle korpulentního F. Černého ve Slavíčkově komedii Hvězda z poslední štace (1939). Zámožnou paní Kalašovou, u níž slouží hlavní hrdinka – vdavekchtivá Anežka Salačová (J. Štěpničková), hrála v Schorschově melodramatu Včera neděle byla (1938). Manželku ředitele Touše (K. Postranecký) Amálku ztělesnila v hudební komedii Č. Šlégla Vy neznáte Alberta (1940). S L. Veverkou jako rozhlasovým režisérem tvořila manželskou dvojici Madranových v Holmanově melodramatu Modrý závoj (1941), milenkou bezcharakterního stavebního podnikatele Lea Berky (K. Hradilák) byla v dalším Holmanově dramatu Velká přehrada (1942), manželku generálního ředitele Linharta (Z. Rogoz), dámu nadmíru vznešenou, chlubící se svými údajně šlechtickými předky, hrála v konverzační detektivní komedii O. Nového a Antonína Zelenky Čtrnáctý u stolu (1943). Herecky zajímavé či významné úkoly nedostala ani ve znárodněné kinematografii. Sporadicky se na plátně objevovala v nepatrných roličkách, např. paní lékárníková (Řeka čaruje, 1945), žena v bílém kabátu a černém klobouku (Poslušně hlásím, 1957), dělnice (Ledové moře volá, 1961), žena krkonošského chataře (Vánice, 1962), bytná (Strach, 1963), tajemnice (Lov na mamuta, 1964), prodavačka prádla (Ženu ani květinou neuhodíš, 1966) a majitelka kocoura (Když má svátek Dominika, 1967). Objevila se i v tv. inscenacích (Odcházeti s podzimem, 1965; Evženie Grandetová, 1966). Zasloužilá umělkyně (1966).

Váš e-mail
E-mail příjemce

ŠVABÍKOVÁ, Jarmila

Odeslat odkaz na heslo Jarmila ŠVABÍKOVÁ