V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŠUSTROVÁ, Božena

Božena ŠUSTROVÁ (* 15. 10. 1915 Náchod, † 15. 11. 2008 Caracas, Venezuela)herečka. Již od čtyř let byla v náchodském ochotnickém spolku oblíbenou představitelkou dětských rolí v operetách. Hrála tak dlouho, dokud jí to ve škole nezakázali. Do čtrnácti let si pak na divadlo prakticky nevzpomněla. Studium na reálném gymnáziu ukončila v kvartě a na přání rodičů vstoupila do klášterní školy uršulinek v Hostinném, kde se kromě vaření naučila německy. Po ročním pobytu v penzionátu anglické koleje Victoria v Praze v Hradební ulici navštěvovala dva roky obchodní školu v Náchodě. Za studií složila státní zkoušky z angličtiny, němčiny a češtiny. Jako diplomovaná učitelka tří řečí si chtěla otevřít soukromou jazykovou školu. Vše však změnilo obnovení ochotnické činnosti a s návratem na jeviště si ji divadlo stále více podmaňovalo. Když její talent ocenil V. Vydra, s nímž hrála při jeho pohostinském vystoupení v Náchodě ve hře Alžběta Browningová, uposlechla jeho rady a přihlásila se v Praze na Státní konzervatoř, kde se stala studentkou dramatického oddělení. Upozornila na sebe v Šrámkově Létu, představení konzervatoristů na vinohradské scéně, ale teprve role Sisley z Wildeovy komedie Na čem záleží jí roku 1937 otevřela cestu do Městského divadla na Královských Vinohradech, kde za tři sezony sehrála třicet úloh. K těm zásadnějším patřila Blanka v Zeyerově hře Doňa Sanča. V letech 1943–44 hrála v Divadle Anny Sedláčkové. Již jako konzervatoristka nalezla díky svěžímu půvabu a plavovlasému zjevu uplatnění ve filmu. Před kamerou debutovala epizodkou přítelkyně továrnické dcerky Niny Štěpánové (A. Mandlová) ve Vávrově a Haasově adaptaci Langrovy div. komedie Velbloud uchem jehly (1936). V Kubáskově a Vančurově dramatu Láska a lidé (1937) hrála mladší sestru hlavní hrdinky Anny (M. Glázrová). Po boku L. Baarové, A. MandlovéJ. Bechyňové byla jednou z prodavaček automatu Mary ve Vávrově dramatu Panenství (1937). Režisér Otakar Vávra ji obsadil ještě do čtyř filmů: v historické komedii Cech panen kutnohorských (1938) představovala hloupou a ubrečenou služku Máří, v adaptaci novely K. M. Čapka Choda Humoreska (1939) její houslistka Hanči, hezká dcerka pošumavského šumaře Podestáta (J. Vojta), svedla nešťastného abiturienta (R. Hrušínský) na dráhu potulného muzikanta a stala se matkou jeho syna – hlavního hrdiny příběhu v podání V. Salače jako jinocha a L. Boháče jako dospělého. Po epizodce komorné v melodramatu Maskovaná milenka (1940) hrála Cilku, nejbližší přítelkyni hlavní hrdinky Helenky (N. Gollová) v milostném příběhu podle Mrštíkova románu Pohádka máje (1940). Výraznější role studentky filozofie Máši Hálové jí připadla v komedii G. Hašlera Okénko do nebe (1940), kde vytvořila spolu s J. Dohnalem, L. PeškemN. Gollovou ústřední čtveřici mladých lidí žijících v jednom bytě pohromadě. Její nejznámější postavou však asi navždy zůstane vesnické děvče Kristla, milá a posléze žena chasníka Jakuba (J. Dohnal) v Čápově film. verzi Babičky (1940) Boženy Němcové. Vytvořila několik dalších dívčích rolí ve filmech nejrůznějších režisérů a žánrů, např.: dělnice (Děvče za výkladem, 1937), hloupá prodavačka (Druhé mládí, 1938), komorná (Lízino štěstí, 1939), neteř (Svátek věřitelů, 1939; Panna, 1940), milenka hlavního hrdiny (Muž z neznáma, 1939), pumpařka (Ženy u benzinu, 1939) a rozmazlená dcera koncertního podnikatele (Rukavička, 1941). I když šlo o vedlejší postavy či epizodky, interpretovala je s pohotovostí i jistotou, výrazným gestem a zřetelnou dikcí. Roku 1941 se ve filmu definitivně odmlčela. Podle některých svědků se prý zapletla s okupanty; po osvobození emigrovala do USA.

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!