V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

CÍFKOVÁ, Nora

Nora CÍFKOVÁ provdaná 2. Novotny (* 21. 2. 1920 Praha, † 25. 1. 2017 Melbourne, Austrálie)herečka. Pocházela z aristokratické rodiny. Studovala nižší gymnázium v Dušní ulici v Praze. S prostředím divadla ji důvěrně seznamoval rodinný přítel, významný dramatik a divadelní kritik Jaroslav Hilbert, který jí také navrhoval, aby se stala elévkou Národního divadla. Místo toho se zapsala na Státní konzervatoř, kde se necelé tři roky herecky školila jako žačka J. Plachého a A. Iblové. Nakonec však dala přednost jevištní praxi. Vystupovala v Novém divadle (Zaplaťte, slečno), v Divadle Anny Sedláčkové (Zlaté mládí), jako recitátorka a herečka působila v rozhlase (mj. společné pořady s K. Högrem). Byla členkou souboru Intimního divadla v Umělecké besedě na Malé Straně (1942–45). Souběžně sbírala zkušenosti před filmovou kamerou, kde po malých roličkách studentek a klášterních chovanek (Jarka a Věra, 1938; Lízino štěstí, 1939; Srdce v celofánu, 1939; Minulost Jany Kosinové, 1940) na sebe výrazně upozornila postavou komtesy Hortensie z Čápova přepisu románu Boženy Němcové Babička (1940). S filmováním se rozloučila úlohou snoubenky lékaře Chrudimského (V. Pfeiffer) v detektivce 13. revír (1946), kterou podle Fikarova románu Zinková cesta začal ještě za okupace natáčet J. A. Holman a po válce ji dokončil M. Frič. Po osvobození již v herecké kariéře nepokračovala. Roku 1946 odešla do Velké Británie, kde se vyučila kosmetičkou v salónu Elizabeth Arden a nějakou dobu zde pracovala. Vážné onemocnění otce (matku, která se zapojila za okupace do protinacistického odboje, ztratila v koncentračním táboře) jí roku 1950 přimělo k návratu do vlasti, odkud jí již komunistický režim nedovolil vycestovat. Až roku 1968 emigrovala s manželem Vladimírem Novotným a dvěma syny do Austrálie, kde žila v městě Gisborne poblíž Melbourne.

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!