V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŠTIBICH, Miloslav

Miloslav ŠTIBICH (* 25. 8. 1928 Praha, † 22. 6. 1992 Praha)  – herec a inspicient. Od začátku umělecké dráhy dělil svou aktivitu mezi funkci inspicienta a herectví. Po uměleckých počátcích jako konferenciér AUS Víta Nejedlého (1960–66) působil od roku 1966 v obou oborech v pražském Činoherním klubu (na jevišti vystupoval na přelomu 60. a 70. let v autorských pořadech dvojice Vodňanský a Skoumal), s nímž je svým způsobem spjata i jeho činnost filmová. Před kamerou se objevil poprvé v epizodce strážníka v dětském filmu Oty Kovala Lucie a zázraky (1970). Vedlejším nebo epizodním rolím zůstal i nadále věrný. Stal se oblíbeným hercem režiséra J. Menzela, který v něm nalezl ideálního představitele tatíkovsky bodrých a dobrosrdečných venkovských chlapíků: Hořínek ve snímku ze stavby velké přehrady Kdo hledá zlaté dno (1974), předseda JZD v rodinné komedii Na samotě u lesa (1976), kovářský mistr Bernádek, jinak též člen správní rady pivovaru v lyrické hrabalovské komedii Postřižiny (1980), družstevník a člen mysliveckého spolku Jelínek v hrabalovské tragikomedii Slavnosti sněženek (1983), a především předseda JZD Kalina v komedii Vesničko má středisková (1985). Od počátku 80. let počet i význam jeho vedlejších postav rostl i u dalších režisérů. Mnozí diváci si vzpomenou na znalce Verneova díla pana Svačinu ve Fukově sci-fi komedii Kam zmizel kurýr (1981), traktoristova závozníka-opilce Rapoše v Pytlácích (1981) H. Bočana, pacienta se zraněnou nohou Fulínka z jímavého snímku K. Kachyni na motivy literární předlohy A. Branalda Sestřičky (1983) a hodináře Matějku v Tintěrově smutné komedii Hele, on letí! (1984). Jeho film. kvality docenil až K. Smyzcek, v jehož dílech, reflektujících dobovou atmosféru, vytvořil portréty činovníků s různými pravomocemi: správce léčebny Ducháček ve smutné komedii Sedm hladových (1988), žoviální a demagogický kulturní funkcionář Vršínek v satiře Nemocný bílý slon (1989) a další kulturní funkcionář Střední kravata v hudební feérii Pražákům, těm je hej (1990). Zahrál si i v tv. inscenacích a filmech (Nepolepšitelný starý muž, 1987; Oslovská léta, 1988; Kontrola kontrolora, 1988; Dveře, 1991 aj.) a seriálech (Vlak dětství a naděje, 1985; Druhý dech, 1988; Území bílých králů, 1989; Případ pro zvláštní skupinu, 1989; Obyčejná koňská historie, 1991).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!