V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŠTEKL, Václav

Václav ŠTEKL (* 23. 9. 1929 Plzeň, † 5. 2. 1994 Praha)  – herec. Vyučil se slévačem šedé litiny a od mládí hrál ochotnické divadlo. Po ukončení hereckých studií na DAMU (1953) vystřídal angažmá v Ústředním vojenském souboru Vítězná křídla (1954–56) a Ústředním souboru ministerstva vnitra (1957–59). Roku 1960 se stal členem Semaforu (Člověk z půdy, Taková ztráta krve, Zuzana je zase sama doma), které však po třech sezonách opustil pro spory s J. SuchýmJ. Šlitrem (poté, co ho Suchý pověřil funkcí uměleckého šéfa, Štekl vyloučil Šlitra z vedení divadla). Dlouho nepobyl ani ve svazku Hudebního divadla v Karlíně (1963–64) a divadélka Apollo (1965). Pak působil jako estrádní komik a film. herec, který na plátně vytvořil od počátku 60. let na padesát epizodních a výjimečně i větší rolí rázovitých, často poněkud ztřeštěných a nerudných chlapíků podsadité postavy a rtuťovité mimiky ve filmech všech žánrů, nejvíce však v komediích. Hojně ho obsazovala trojice režisérů O. Lipský, Karel Steklý a J. Herz. Nepřehlédnutelná korpulentní figura a kulatá růžolící tvář s příznačnou bradkou – zjev, který vtiskl nervním mužíkům nejrůznějších profesí a činností, např. úředník (Einstein kontra Babinský, 1963), pokladník banky (Limonádový Joe aneb Koňská opera, 1964; Co je doma to se počítá, pánové…, 1980), řidič nákladního auta (Happy end, 1967), lampář (Ta naše písnička česká, 1967), školník (Maratón, 1968), učitel (Pan Tau jde do školy, 1970; 6 medvědů s Cibulkou, 1972), dirigent (Petrolejové lampy, 1971), vrátný (Známosti sestry Aleny, 1973; Víkend bez rodičů, 1981), malíř čar na silnici (Poprask na silnici E 4, 1974), zedník (Hvězda padá vzhůru, 1974), advokát (Dva muži hlásí příchod, 1975), ředitel hotelu (Což takhle dát si špenát, 1977), číšník (Čas pracuje pro vraha, 1979), řečník na slavnosti (Lásky mezi kapkami deště, 1979), profesor (Zlatá slepice, 1980) a psychiatr (Monstrum z galaxie Arkana, 1981). V historických filmech a pohádkových příbězích hrál většinou zbrojnoše (Svatby pana Voka, 1970; Noc na Karlštejně, 1973), strážné (Deváté srdce, 1978), ceremoniáře (Falošný princ, 1984), ale i lapku (Hra o královnu, 1980). Objevoval se i v epizodkách sousedů, příbuzných, zákazníků či opilců. Jen ojediněle mohl prokázat, že je schopen zvládnout i větší úkoly. Příležitost dostal např. v rolích otce ďáblem sváděné hrdinky Zuzany (J. Šulcová) v Herzově hudební komedii Kulhavý ďábel (1968), kancléře Vintíře ve Steklého historické komedii Pan Vok odchází (1979), řezníka Peržílka v Herzově psychologickém dramatu Křehké vztahy (1979), šejdířského skladníka v lihovinách Babánka v Schulhoffově satirické komedii Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982) a špeditéra Dusila ve Steklého komedii Příhody pana Příhody (1982). Herz mu dokonce ve Spalovači mrtvol (1968) svěřil tři různé postavy: hudebník, rozhodčí boxu a majitel panoptika. Hojné uplatnění nalezl na tv. obrazovce, kde vystupoval v mnoha zábavných pořadech, ale hrál i v inscenacích (Svatební cesta, 1966; Sedm žen Alfonse Karáska, 1967; Nebožtíci na bále, 1979) a seriálech (Fantom operety, 1970; Pan Tau, 1969–78; Dynastie Nováků, 1982; Vlak dětství a naděje, 1985). Nejen dětským divákům utkví v paměti hlavně jako pohádkový strýček Pompo ze seriálů Arabela (1980) a Arabela se vrací (1990).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!