ŠNAJBERK, Ferdinand
Ferdinand ŠNAJBERK vl. jm. Schneiberg (* 28. 4. 1913 Praha, † květen 1984 Brno)
–
herec. Vyučil se knihařem, ale dal přednost divadlu. Začínal jako ochotník, pak se stal žákem Marty Aubrechtové a profesionální angažmá nastoupil roku 1934 u kočovné div. společnosti ředitele A. Lössiga. V následujících čtyřech sezonách vystřídal další kočovné div. podniky (František Sec, Jaroslav Bittl, K. Mazánek) a od konce 30. let působil v Praze, zprvu jako ředitel žižkovského Divadla Akropolis (1939), pak hrál v Divadle U Nováků (1940–41), Nezávislém divadle (1941–43), Divadle Vlasty Buriana (1944), Divadle kolektivní tvorby (1945) a Rozmarném divadle v Rokoku (1945–46). Další čtyři roky strávil u zájezdového Vesnického divadla a od počátku 50. let prošel řadou oblastních scén (Nový Bor, Hořovice, Pardubice, Benešov, Jihlava, Klatovy), aby jevištní činnost završil ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1963–76). K filmu ho přivedl režisér Jaromil Jireš, když v Uherském Hradišti natáčel tragikomedii podle Kunderova románu
Žert (1968), v níž mu svěřil úložku oddávajícího na MNV. I podruhé ho zaměstnal J. Jireš s rolí finance v životopisném dramatu
…a pozdravuji vlaštovky (1972). Hostinského Rottera hrál v dramatu
K. Kachyni z moravskoslezských kopanic 30. let
Škaredá dědina (1975). Hrál epizody i v komediích: muzikant (
Náš dědek Josef, 1976), skladník (
Což takhle dát si špenát, 1977), kapelník (
Talíře nad Velkým Malíkovem, 1977) a myslivec (
Hodinářova svatební cesta korálovým mořem, 1979).