V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŠMÍDA, Bohumil

Bohumil ŠMÍDA (* 16. 1. 1914 Praha, † 6. 3. 1989 Praha)  – filmový produkční a herec. Vyrůstal v Nuslích, kde měl jeho otec malý obchod s látkami. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Slovenské ulici na Vinohradech studoval do uzavření vysokých škol nacisty osm semestrů práva na UK v Praze. Za okupace byl zaměstnán jako administrativní pracovník nejprve u americké distribuční společnosti Radiofilm (fakturista půjčovny) a pak u výrobních firem Slavia-film a Pragfilm (produkční pokladník). Po roce 1945 vykonával v ateliérech na Barrandově řadu řídících funkcí (vedoucí výroby, a dokonce byl několik let ředitelem FSB). U filmu začínal už za studií, kdy měl malé role gymnazisty (Před maturitou, 1932) nebo vojáků (Písničkář, 1932; Život vojenský – život veselý, 1934; Port Arthur, 1936). K systematické herecké práci se dostal až v 50. letech na popud režiséra Zbyňka Brynycha, který mu nabídl roli ve svém debutu Žižkovská romance (1958). Tenkrát ji Šmída ještě nepřijal, ale brzy nato vytvořil s M. Rosůlkovou manželskou dvojici Čihákových, rodičů mravně narušeného mladíka Dana (J. Vinklář) v Krškově dramatu ze života současné mládeže Cesta zpátky (1958). Od té doby hrál menší (jen výjimečně větší) role a epizodky v asi 40 filmech různých režisérů. Vytvořil plejádu rázovitých, často do komiky laděných figurek podnikavců a šejdířů různého kalibru, drobných kriminálníků a podezřelých z různých deliktů, kteří vehementně a se svatouškovskou výmluvností objasňují své konání a přečiny: zloděj Josef Šesták zvaný Šoufek, jeden z prodavačů podvrženého léku proti srdečním chorobám v Čechově detektivce Kde alibi nestačí (1961), řidič nákladního automobilu mezinárodní přepravy Emil Holubář, zloděj udržující milostný poměr s vesnickou hostinskou (J. Štěpničková) v Brynychově příběhu Neschovávejte se, když prší (1962), obstaravatel pohřbů i odcizených starožitností Felix Pacínek v Machově detektivce Nahá pastýřka (1966), napravený podvodníček Pacínek, který přeměnil jihočeský zámek na exkluzivní hotel v Machově kriminální grotesce „Rakev ve snu viděti…“ (1968), kasař Mlíko v Sequensově zfilmování povídky Jiřího Marka Pěnička a Paraplíčko (1970), řidič dálkové dopravy Jan Krása, jeden z pětice pašeráků uměleckých předmětů do zahraničí v detektivce D. Kleina Jeden z nich je vrah (1970), bezpečnostní referent banky Václav Jareš, z něhož se vyklube vůdce lupičské bandy v další Machově detektivce Na kolejích čeká vrah (1970) podle Fikarova románu Série C-L. Galerii zločinců ještě doplnil dalšími přírůstky ve filmech Cesty mužů (1972), Případ mrtvého muže (1974), Smrt na černo (1976) a Sázka na třináctku (1977). Vedle negativních postav hrál i strážce zákona (Slečny přijdou později, 1966; Zlatá svatba, 1972; Výstřely v Mariánských Lázních, 1973; Tajemství zlatého Buddhy, 1973; Zločin v Modré hvězdě, 1973; Město nic neví, 1975; Dívka s mušlí, 1980). Výjimečně byl obsazován i do jiného typu postav, mj.: americký generál (Pevnost na Rýně, 1962), trenér fotbalového mužstva (Fotbal, 1965), přednosta úřadu (Pět hříšníků, 1964), šéf televize (Kdyby tisíc klarinetů, 1964), průvodčí (Velká trápení, 1974), muž se psem (Holky z porcelánu, 1974), rakousko-uherský důstojník (Sarajevský atentát, 1975), ředitel továrny (Čas lásky a naděje, 1976). Psychologicky náročnější polohu zvládl už v roli komunisty a přitom zatvrzelého soukromého zemědělce Cyrila Malce, jehož dcera (B. Bohdanová) opustí svého snoubence, předsedu JZD (J. Pántik), pro jeho nekompromisní postoje, v Helgeho dramatu z jihomoravské vesnice podle stejnojmenného románu Ivana Kříže Velká samota (1959). Působivou kreaci předvedl v podobenství E. Schorma Den sedmý, osmá noc (1969), kde ztělesnil vesnického předsedu, jemuž se zcela vymkne z rukou řízení obce, zachvácené hysterií a násilím na základě nevyjasněných příznaků nebezpečí. Dramaticky vyhraněnou postavu lékaře Mareše (mluví ho J. Němeček), jehož operaci ohrožuje zoufalý narkoman (J. Hálek), vytvořil v povídce Rukojmí, kterou pro kriminální triptych Jeden z nich je vrah (1970) natočil jako režijní debut Jiří Svoboda. Pro válečné drama V. Čecha Čecha Černý prapor (1958) složil hudbu se Štěpánem Luckým a melodie tří písní. Objevil se i na tv. obrazovce v inscenacích (Inzerát, 1967; Spravedlnost pro Selvina, 1968; Tím hůř, když padnou, 1972) a seriálech (Legenda o živých a mrtvých, 1971; 30 případů majora Zemana, 1974–79). Působil jako pedagog na FAMU (od roku 1955 vedoucí katedry produkce). Svůj osud a zkušenosti shrnul do vzpomínkové knihy Jeden život s filmem (1980).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!