V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ŠEVČÍK, Oto/Otto/Ota

Oto/Otto/Ota ŠEVČÍK údajně vl. jm. Richard Ott (* 23. 10. 1931 Karviná, † 25. 2. 2003 Praha)herec a divadelní režisér. Vyrůstal v české části Těšína v německy mluvící rodině (otec byl majitel realit, matka bývalá učitelka) a přirozeně chodil do německých škol, obecné i gymnázia. Po květnu 1945 rodinu zachránilo před odsunem otcovo stáří a matčin povážlivý zdravotní stav. Během prázdnin se naučil česky a z německé tercie přestoupil do tercie českého gymnázia v Těšíně. Rodina sice žila na pokraji existenčního minima, pro syna však znamenala gymnazijní léta první rozběhy k umělecké aktivitě. Vedl tehdy školní soubor, zpíval v různých pěveckých sdruženích a začal hrát amatérské divadlo. Na JAMU, kde chtěl původně studovat operní režii, ho přijali na činoherní režii. Po absolutoriu (1955) nastoupil první angažmá v zájezdovém Vesnickém divadle, kde režíroval v německém i českém souboru. Roku 1960 se stal členem plzeňského Divadla J. K. Tyla a kromě let 1980–82, kdy působil v Divadle S. K. Neumanna v Praze, mu zůstal věrný až do července 1989, kdy musel z politicky motivovaných důvodů odejít. K hlavní profesi režiséra, ale i občasného herce přibral na plzeňské scéně počátkem 70. let ještě funkci uměleckého šéfa, kterou krátce vykonával i v činohře brněnského Státního divadla (1989–90). Počátkem 90. let se vrátil na dvě sezony do pražského Divadla S. K. Neumanna, které překřtil na Divadlo pod Palmovkou. Jako činoherní režisér připravil ve zmíněných divadlech přes sto premiér od inscenací českých i světových klasiků až k moderním dramatikům. Vzdor značnému pracovnímu a organizačnímu vypětí u mateřských scén nacházel režijní příležitosti i v jiných divadlech v Praze (Národní divadlo, Divadlo v Řeznické, Divadlo ABC, Hudební divadlo v Karlíně) a Pardubicích. Úspěšně režíroval opery, operety a muzikály (tento obor vyučoval na HAMU). Až jako třicetiletý, od počátku 60. let, začal spolupracovat s českým filmem a od té doby natočil na čtyřicet rolí. Před kamerou debutoval rolí německého vězně koncentračního tábora v dramatu Vojtěcha Jasného Přežil jsem svou smrt (1960). Vysoká štíhlá postava, „germánský“ profil tváře a skvělé jazykové vybavení z něj učinily (podobně jako J. Narentu) nepostradatelného herce německy mluvících postav: uniformovaných i civilních příslušníků nacistických armádních a bezpečnostních složek (gestapáci, esesáci, důstojníci i vojáci), a naopak také antifašistických odbojářů. Mnohdy se jednalo o schematické a nepříliš rozměrné role, ale díky Ševčíkově sugestivnímu podání se divákům vryly do paměti. Důkazem jsou některé filmy Elmara Klose a Jana Kadára (Smrt si říká Engelchen, 1963), Jiřího Sequense (Atentát, 1964), K. Kachyni (Ať žije republika, 1965), V. Čecha (Sedm havranů, 1967; Klíč, 1971), Zbyňka Brynycha (Já, spravedlnost, 1967), Jaromila Jireše (…a pozdravuji vlaštovky, 1972), Otakara Fuky (Akce Bororo, 1972), Otakara Vávry (Dny zrady, 1973), Václava Matějky (Svítalo celou noc, 1980), Jozefa Medveďa (Na druhom brehu sloboda, 1984) a Milana Cieslara (Pramen života – Der Lebensborn, 2000). Výjimečně oblékl i uniformy jiných armád, např.: francouzský generál (Vítězný lid, 1977) či rakouský leutnant (Romaneto, 1979). Zjevem i projevem se filmařům hodil i pro postavy ředitelů škol (Julek, 1979; Rebelové, 2001) a lékařů (Akumulátor 1, 1994; Kuře melancholik, 1999). Zajímavou rolí byla úloha zběhlého františkánského mnicha ve Vláčilově středověké baladě Marketa Lazarová (1967). Majitele tabarinu Vochoče ztvárnil v žižkovské romanci K. Kachyni Lásky mezi kapkami deště (1979). S chutí si zahrál komické pohádkové figury v režii režiséra Zdeňka Trošky: pomocník čarodějnice Řimbuch (O princezně Jasněnce a létajícím ševci, 1987) a proradný knížepán (Princezna ze mlejna, 1994; Princezna ze mlejna 2, 2000). K nim se blíží i postava velitele pirátů z Brabcovy váchalovské parodie Krvavý román (1993). Hereckou kariéru ukončil epizodkou v Lutherově seriálovém i film. přepisu Vančurova románu Útěk do Budína (2002). Jeho výrazný typ využívaly filmy zahraničních produkcí natáčené na našem území (Rosa Luxemburgová/Rosa Luxemburg, 1986; Stalingrad, 1992; Dívka tvých snů/Niña de tus ojos, 1998). Méně účinkoval v televizi, mj. v seriálech Vlak dětství a naděje (1985), Rodáci (1988), Wolfgang A. Mozart (1991), Na lavici obžalovaných justice (1998) a Motel Anathema (1999). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (2002).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!