V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SVĚTNICA, Jindřich

Jindřich SVĚTNICA (* 6. 1. 1944 Velké Pavlovice, okres Břeclav)  – herec. Vyrostl ve Strážnici a od dětství projevoval své múzické založení účinkováním v různých kapelách a na div. jevišti. Ve Strážnici zpíval s cimbálovkou, v Hodoníně zpíval a hrál na kytaru s beatovou skupinou a v amatérském divadélku Ulita si ověřoval své herecké schopnosti, které dále kultivoval jako posluchač brněnské JAMU. Po absolutoriu (1966) nastoupil do prvního angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, odkud roku 1972 přešel do Satirického divadla Večerní Brno, kde za deset sezon vyzrál ve všestranného herce, jemuž nejvíc vyhovuje kabaretní forma. Roku 1982 se stal neobyčejně potřebnou posilou zpěvoherního souboru Státního divadla v Brně, kde nacházelo jeho komediální herectví největší divácký ohlas v hudebních komediích, ale zvládal stejně tak dobře muzikálový i operetní repertoár (titulní hrdina Suchého Dr. Johanna Fausta, učitel Kulíšek ve Zvonokosech, Célestin v Mam’zelle Nitouche). Od roku 1992 je v činohře brněnského Národního divadla (Mnoho povyku pro nic, Maryša, Past na myši, Lucerna, Jak se vám líbí, Král Oidipús, Dvanáct rozhněvaných mužů). Důležitou kapitolu v jeho umělecké dráze zaujímá práce pro film, který mu umožnil setkání a spolupráci s řadou významných hereckých a režisérských osobností. Už jako student DAMU debutoval vedlejší tragickou úlohou debilního pasáka koní Michala, jenž se v Schulhoffově kriminálním dramatu Vrah skrývá tvář (1966) ocitl mezi podezřelými ze sexuálně motivovaných vražd mladých žen. Pak se na plátně objevil až na sklonku 70. let v menších rolích předsedy JZD, syna cirkusáka Ferdy Jeřábka zvaného Fery (J. Somr), v Balíkově příběhu Já jsem Stěna smrti (1978) a nacistického důstojníka ve filmu Štefana Uhra z posledních dnů 2. světové války na Slovensku Zlaté časy (1978). S B. Polívkou vytvořil groteskní etudu v komedii V. Chytilové Kalamita (1981), kde jako závodní lékař vyšetřuje zrak uchazeče o místo strojvedoucího, ale mladíkovy nerozhodné reakce ho dohánějí k zoufalství. Ke společenství pochybných existencí, živících se v centru Prahy černým obchodem, vekslováním, podvody, příživnictvím a krádežemi, patří jeho barman Ruda ze Soukupovy „vekslácké“ balady Láska z pasáže (1984). Velkou zápornou figuru mu nabídla úloha oportunistického ředitele archeologického ústavu Hlavsy, jehož protikladem byl nadaný, poctivý, ale smolařský archeolog Viktor Hatala (J. Kodeš), ústřední hrdina moralistické psychologické sondy Postoj (1988) slov. režiséra Vlado Balca. Menší úlohu lampasáka vykreslil v Hollého psychologickém retrodramatu Tichá bolest (1990). Světnica stál i u začátků brněnské televize – účinkoval v prvním živém tv. přenosu z Brna a od té doby ho pravidelně zvali ke spolupráci. Účinkoval snad v nadpoloviční většině pořadů oblíbeného seriálu To nechce klid (1971) a znovu v Hříšní lidé města brněnského (1997), ale i v seriálu pražské redakce Rodáci (1988) či Konec velkých prázdnin (1996) a také v mnoha pohádkách a řadě inscenací (Kdo chytá štěstí za pačesy, 1979; Papierový drak, 1992; Kurýr, 1993, Škola žen, 2007).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!