V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

STIVÍNOVÁ, Zuzana (2)

Zuzana (2) STIVÍNOVÁ (* 24. 7. 1973 Praha)  – herečka; dcera hudebníka J. Stivína. Pochází z umělecké rodiny s hereckou tradicí (herečkami byly její babička E. Svobodová a teta Z. Stivínové (1)). Toto prostředí ji přirozeně ovlivnilo a formovalo její múzický temperament, v němž se snoubí dramatický výraz s hudebním cítěním a smyslem pro rytmus (věnuje se zpěvu a hře na violoncello). Už jako posluchačka hudebně-dramatického oddělení konzervatoře v Praze (absolvovala 1993), hostovala na řadě pražských scén (Semafor, Divadlo Na zábradlí, Divadlo pod Palmovkou) a spolupracovala s Divadelním spolkem Kašpar, jehož členkou byla tři roky (Roxana v Cyranovi z Bergeracu, baronka v Zeleném papouškovi, slečna Kinianová v Růži pro Algernon, dona Ines v Doně Juaně). Roku 1994 nastoupila do angažmá v Národním divadle (Justina v Zázračném mágovi, Judita v Podivných ptácích, Varja ve Višňovém sadu, Helena ve Snu noci svatojánské, Imogena v Cymbelinovi, Desdemona v Othellovi, Markéta ve Faustovi, titulní hrdinka Maryši bratří Mrštíků). Od roku 2000 je ve svobodném povolání. Hostovala v Divadle Na zábradlí (Klára v Grossmannově inscenaci Dona Juana, Sally Bowlesová v Léblově nastudování muzikálu Kabaret), Národním divadle (titulní postava dramatizace Vančurovy Markety Lazarové), divadle Ta Fantastica (alternovala s L. Bílou roli Agnes v Krysařovi), Dejvickém divadle (Teremin) a brněnském Divadle Bolka Polívky (Variace na chlast). O všestranném hereckém rejstříku a dobré hudební disponovanosti přesvědčila i ve dvou odlišných rolích, v nichž se nedávno zaskvěla na prknech Národního divadla (teta z Liverpoolu ve Formanově inscenaci semaforské jazzové opery Dobře placená procházka) a divadla Archa (Irena v Radokově nastudování Havlovy nové hry Odcházení). Sílu dramatického talentu prokazuje jako představitelka silných ženských individualit, stravovaných ohněm touhy, nadějí a emocí, jejichž komplikované charaktery buduje s citem pro detail a gradaci. Pomáhá jí k tomu skvělá zvučná dikce spojená s přirozeným projevem, zcela vzdáleným deklamativní vyumělkovanosti. Interpretační schopnosti jí umožňují zahrnout postavy zemitě ukotvené, tragicky nasměrované i archetypálně příkladné. Z kontrastu půvabu a síly i nezdolnosti těží při ztvárňování hrdinek, které prokazují více tvrdosti než mužské protějšky. Je jí vlastní ale i komediální hravost a nadsázka, kterou funkčně uplatňuje v lehčích žánrech, kde využívá i svůj pohybový a pěvecký potenciál. Před kamerou debutovala rolí gymnazistky Andulky v psychologické sondě Věry Plívové-Šimkové Houpačka (1990), ale až úloha znásilněné veterinářky Lenky v černé komedii V. Chytilové Pasti, pasti, pastičky (1998) odstartovala úspěšnou film. dráhu. Její výkon ohodnotila Česká filmová akademie nominací na Českého lva a stejný výsledek přinesly další dvě výrazné kreace na film. plátně: role těhotné Jany v Michálkově „feťácké“ baladě podle Topolovy novely Anděl Exit (2000) a postava klavíristky Evy z komorního psychologického snímku M. Pavlátové Nevěrné hry (2003). Pocity a osudy má k těmto hrdinkám blízko i nespokojená manželka studenta práv Petra (G. Řezníček), jednoho z titulních hrdinů psychologického snímku Drahomíry Vihanové Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2002). Typ vitálních a živočišných žen vytvořila v postavě smyslné cukrářky Elišky, manželky prostopášného plavčíka a varietního umělce Marčéla (B. Polívka) ve Schmidtově psychedelické komedii Eliška má ráda divočinu (1999), a v roli vězeňské prostitutky Doroty v Nikolaevově milostném dramatu na motivy povídek Jiří Stránského Kousek nebe (2005). Zajímavým úkolem ji pověřil režisér J. Němec, v jehož poetické koláži ze života české surrealistické malířky Toyen (2005) propůjčila titulní umělkyni svou tvář i hlas. Zároveň si s chutí zahrála lakomou zámeckou klíčnici Francku v rodinné pohádce J. Stracha Anděl Páně (2005). Divákům v kinech se zatím naposledy připomněla vedlejší úlohou redaktorky ženského časopisu v situační komedii Chyťte doktora (2007), menší postavou matky v Michálkově hořké komedii O rodičích a dětech (2008). V Jakubiskově výpravém historickém thrilleru Bathory (2008) nadabovala do češtiny představitelku titulní postavy, britskou herečku Annu Friel. Natočila řadu tv. filmů a inscenací (Klára a dva páni, 1994; Specialita šéfkuchaře, 2000; May Day, 2001; Lišák, 2002; Vyvraždění rodiny Greenů, 2002; Pískovna, 2004; Tajné sny, 2005) i seriálů (Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Tři králové, 1998; Černí andělé, 2001; Záchranáři, 2004; Trapasy, 2007; Soukromé pasti, 2008). Vyzkoušela si také práci v zahraničních filmech (Mission: Impossible, 1996; Winter/Zima, 1998) a nevyhýbá se ani dabingu. Od roku 2009 žije s rodinou v New Yorku, kde se pokouší profesně uplatnit. Za své jevištní počiny obdržela roku 1995 Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!