V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SMUTNÁ, Jitka

Jitka SMUTNÁ (* 16. 4. 1952 Praha)herečka; sestra kameramana Vladimíra Smutného (* 1942), manželka tv. kameramana Jaromíra Nekudy a matka herečky a zpěvačky Terezy Nekudové (* 1979). Vyrůstala se třemi staršími bratry v pražských Nuslích. Nejdřív chtěla být novinářkou jako její otec, pak se rozhodla pro DAMU, kde absolvovala studium herectví (1974). Z prvního dvouletého angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích odešla roku 1976 za J. Kačerem do Státního divadla v Ostravě (Sen noci svatojánské, Radúz a Mahulena, Ženitba, Loupežník). Od roku 1990 patřila sedmnáct sezon k ženským oporám činoherního souboru Národního divadla v Praze, na jehož scéně se uplatňovala spíš ve vedlejších rolích (Ze života hmyzu, Sbohem Sokrate, Hrdina Západu, Rok na vsi, Běsi, Romance pro křídlovku, Faust). Roku 2007 se stala členkou Městských divadel pražských (Anna Karenina, Na východ od ráje), ale hostuje i v Divadle Bez zábradlí (Rodina Tótů, Racek, Hlučná samota) a Divadle v Řeznické (Zlomatka). Herečka svým naturelem energická a extrovertní, ale i schopná silných vnitřních prožitků a velkého odhodlání. Její přesná povahokresba se vyznačuje úspornými prostředky, hutnou zkratkou i nadhledem nad konáním ztvárňovaných hrdinek. K filmování se poprvé dostala již za studií díky menší roli dívky Zdeny, milé studenta Evžena (P. Svojtka), v Balíkově psychologickém filmu Milenci v roce jedna (1973). Pro menší plnoštíhlejší postavu a temperament se stala na plátně i na obrazovce oblíbenou představitelkou mateřsky srdečných a starostlivých, ale i energických typů. Vedle postav učitelek (Kluci z bronzu, 1980; Výchova dívek v Čechách, 1996) a manželek (Dva lidi v ZOO, 1989; Začátek dlouhého podzimu, 1990; Mandragora, 1997) si s chutí zahrála např. pacientku léčebného ústavu k odstraňování obezity Růženku ve Smyzckově smutné komedii Sedm hladových (1988), dobrosrdečnou hajnou Oldřišku v Růžičkově satirické komedii Hotýlek v srdci Evropy (1993), matku dvou mladých hrdinek (A. GeislerováT. Vilhelmová) v Gedeonově smutné komedii Návrat idiota (1999), sociální pracovnici Bulánkovou ve Švankmajerově hororu Otesánek (2000), usmrcenou pacientku Peterkovou ve Svátkově kriminálním psychothrilleru Hodinu nevíš (2009) a maminku titulního hrdiny Čeňka Dobeška (J. Šmíd) v Troškově situační komedii Doktor od Jezera hrochů (2010). Diváci ji dobře znají z tv. obrazovky, kde se objevila mj. v cyklech Zpívánky a Bakaláři, v řadě inscenací a tv. filmů (Konec semestru, 1974; Večírek pro liché, 1980; Za svědka půjde počítač, 1987; Křivda, 1988; Osmý div světa, 1989; Nález, 1991; Kocourkov, 1992; Romeo, Julie a tma, 1998; Karlínská balada, 2001; Svědek, 2001; Černá karta, 2005; Láska in memoriam, 2007; Setkání v Praze, s vraždou, 2008), pohádek (Lhát se nemá, princezno!, 1991; Kouzla králů, 2008) a seriálů (Velké sedlo, 1984; U nás doma, 1988; Co teď a co potom?, 1991; Správná šestka, 1993; Laskavý divák promine, 1994; Když se slunci nedaří, 1995; Manželská tonutí, 1996; Draculův švagr, 1996; Zdivočelá země, 1997; Tři králové, 1998; Český Robinson, 2000; Černí baroni, 2004; Bazén, 2005; Nemocnice na kraji města – nové osudy, 2008; Comeback, 2008; Vyprávěj, 2009; Cesty domů, 2010; Ach, ty vraždy!, 2010). Bývala dobrou folkovou zpěvačkou (spolupracovala mj. s Jaromírem Nohavicou). Vyučuje na Vyšší odborné herecké škole v Praze.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!