V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SKRBKOVÁ, Lola/Aloisie

Lola/Aloisie SKRBKOVÁ (* 16. 2. 1902 Čáslav, † 28. 9. 1978 Brno)herečka; manželka herce V. Pfeiffera. Po obchodní akademii absolvovala Státní konzervatoř v Praze (1927) a soukromé taneční kursy u Milči Mayerové a Jarmily Kröschlové. Své herecké, taneční a pěvecké schopnosti rozvinula nejprve na avantgardních div. scénách. Po účinkování v Osvobozeném divadle (1925–27) navázala úzkou spolupráci s E. F. Burianem, v jehož Voice bandu a v divadle D 34 (1933–41) působila jako herečka, režisérka a dirigentka recitačního sboru. Po osvobození hrála v Divadle města Žižkova a v letech 1948–59 vystřídala několik oblastních divadel (Zlín/Gottwaldov, Ostrava, Benešov, Jihlava). Pro svůj přísný výraz tváře a vysokou postavu byla na jevišti i před kamerou obsazována většinou do rolí starších žen, než byl její skutečný věk. Ve filmu se poprvé objevila jako pokrytecká a klevetivá žena krejčího Fialy ve Vančurově a Kubáskově adaptaci Stroupežnického komedie Naši furianti (1937). V následujících třiceti filmech se omezila její herecká účast na epizodní role, především úřednic (Poslední Podskalák, 1940; Život je krásný, 1940; Délka polibku devadesát, 1965), kantorek (Škola základ života, 1938; Kdybych byl tátou, 1939), hubatých klepen (Co se šeptá, 1938; Preludium, 1941) a prodavaček (Noční motýl, 1941; Jarní píseň, 1944). Největší příležitost dostala v Burianově dramatu Věra Lukášová (1939), kde svou postavu hrdinčiny babičky Vilemíny ztvárnila už předtím v Burianově jevištní inscenaci. Působivou kreaci předvedla v postavě staré služky Petronily ve Weissově rodinném psychologickém dramatu podle stejnojmenného románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma (1957). S filmem se rozloučila rolí žebračky Maryny, první oběti inkvizičních procesů, ve Vávrově historickém podobenství Kladivo na čarodějnice (1969). Příležitostně se objevovala i na tv. obrazovce, např. v tv. filmech Útěk do Budína (1966), Amatér (1967) a Spolužáci (1973). Významná byla její pedagogická činnost na pražské konzervatoři (1942–48) a na JAMU (od roku 1959). Zasloužilá umělkyně (1962).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!