V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SCHNEIDEROVÁ, Jitka

Jitka SCHNEIDEROVÁ (* 23. 3. 1973 Znojmo)herečka; manželka herce a divadelního režiséra D. Švehlíka. Otec pracuje ve sklářských strojírnách a matka je ředitelka Domu dětí. Od malička byla živým dítětem, aktivně sportovala (závodní plavání), tancovala, zpívala, recitovala, hrála na klavír, ale na herectví nepomyslela. Po ukončení Střední pedagogické školy (1991) se stala posluchačkou muzikálové katedry brněnské JAMU, odkud roku 1994 přestoupila na DAMU, kde absolvovala činoherní herectví (1996). Už během studií hostovala v Divadle bratří Mrštíků, respektive Městském divadle Brno v původních muzikálech (Sny noci svatojánské, Bastard) a dramatických inscenacích (Sybila Vaneová v Obrazu Doriana Graye). Účinkovala v pražském nastudování muzikálu Pěna dní, v Divadle ABC vytvořila hlavní roli Frances v muzikálu Tmavomodrá revue. Roku 1996 ji angažoval J. Schmid do souboru Studia Ypsilon, jehož členkou byla sedm let (Prodaná nevěsta, Horké to někdo rád, Mozart v Praze, Vše pro firmu, Oprátka, Srdce, Tři mušketýřu). Největší příležitost zde dostala v titulní roli „ypsilonské“ variace Dvořákovy Rusalky pod názvem Rusalka nejen podle Dvořáka. V rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě hrála Regan v Králi Learovi (2002) a Violu ve Večeru tříkrálovém (2005). Nadále pokračuje v jevištní činnosti bez stálého angažmá, např. s A. ŠiškovouJ. Krausovou v komedii Vše o ženách v agenturním představení Studia DVA. Herecký projev se učila sladit s požadavky kamery nejprve v televizi: v seriálu Nováci (1995) a v postavách princezen i dívek prostšího stavu v pohádkách Zkřížené meče (1997), Smůla (1997), O spanilé Jašince (1997), O sirotkovi z Radhoště (1997), O Držgrešlovi a Drždukátovi (1997), Hejkalka (1998), Spravedlivý Bohumil (1998), Zakletý vrch (1999), Zvonící meče (2000), Kouzla králů (2008), Fišpánská jablíčka (2008) aj. K nim postupně přibývaly role v dalších inscenacích Arrowsmith (1997), Manželka Ronalda Sheldona (2001), Ideální manžel (2001), Ruth to vidí jinak (2004), Voníš jako tenkrát (2005), Kája a Zabi (2007). Řady seriálových herců rozšířila účinkováním v Novácích (1995), Pojišťovně štěstí (2004), To nevymyslíš! (2005–06), Letišti (2006), Černé sanitce (2008), Ďablovy lesti (2008) či v Přešlapech (2009), kde jako manažerka Jana Houdková tvoří s D. Novotným manželský pár. Pro ČT také moderovala sportovně soutěžní pořad eXtravýzva (1999). Na film. plátně debutovala postavou princezny Odety ve Vorlíčkově pohádce Jezerní královna (1998). Asi nejvíc ji proslavila hořká komedie Davida Ondříčka Samotáři (2000). Představovala v ní tvrdohlavou a lehce hysterickou Hanku, která se po tříletém soužití rozchází s nekonvenčním moderátorem soukromého rádia Petrem (S. Rašilova ml.), protože si myslí, že pro ni není schopný nic obětovat. Podobný typ moderní energické mladé ženy ztělesnila ve vedlejší postavě sebevědomé Markéty, nové přítelkyně architekta Michala (M. Daniel) ve Václavově komorním psychologickém příběhu Paralelní světy (2000). Jako učitelku Alici ji obsadila Marie Poledňáková mezi herecké protagonistky své rodinné komedie Jak se krotí krokodýli (2006), která volně navázala na režisérčiny dvě veleúspěšné tv. komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1979).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!