V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SCHÁNILEC, Jan

Jan SCHÁNILEC (* 22. 10. 1941 České Budějovice, † 12. 10. 2014 Praha)

 – herec. Vyrůstal v intelektuální rodině: otec byl profesorem a matka sociální pracovnice. Po maturitě a neúspěšném pokusu o přijetí na DAMU vykonával nejrůznější dělnické práce v cihelně, na stavbách, v lese a v hlubinném dole v Kladně. Nakonec se mu podařilo vystudovat herectví na DAMU (1966) a rovnou nastoupil angažmá v pražském Divadle na Vinohradech (Pygmalión, Nanebevzetí Sašky Krista, Brouk v hlavě), kde setrval až do roku 1991. Od poloviny 90. let se zabývá v rámci vlastní firmy Verbum především režií a literární úpravou pro české ozvučení zahraničních filmů. Ve filmu, kde debutoval ještě za studií epizodkou tančícího mladíka v Sirového dramatu Finský nůž (1965), na sebe upozornil úlohou jednoho z trojice pobudů obviněných ze znásilnění mladé prodavačky (I. Janžurová) v komedii J. Krejčíka Svatba jako řemen (1967). Obdobné typy floutků a frajerů s pofiderní morálkou vytvořil v kostýmních filmech: baron Kristian von Dönhof v Krškově přepisu Turgeněvovy novely Jarní vody (1968), zrádný mág Hilarius ve Steklého historické komedii Slasti Otce vlasti (1969) a důstojník Jiří v Herzově adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy (1971). Naopak v roli básníka Šimona Lomnického se objevil jako věrný služebník prostopášného šlechtice (M. Kopecký) v další historického komedii Steklého Svatby pana Voka (1970). Za normalizace mu byly souzeny na film. plátně pouze menší role pletichářů, zlotřilců, taxikářů, prodavačů a dělníků, ale i funkcionářů a vyšetřovatelů ve filmech kriminálních (Člověk není sám, 1971; Tajemství zlatého Buddhy, 1973; Případ mrtvého muže, 1974; Pumpaři od Zlaté podkovy, 1978), politicky exponovaných (Za volantem nepřítel, 1974; Tam, kde hnízdí čápi, 1975; Případ mrtvých spolužáků, 1976; Výjimečná situace, 1985), historických (Hra o královnu, 1980; Oldřich a Božena, 1984) i v komediích (Parta hic, 1976; Poprask na silnici E 4, 1979; Oči pro pláč, 1983). Z asi osmdesáti jeho tv. rolí vyniká postava Jonathana Harkera v dramatizaci Hrabě Drakula (1970). Dále hrál např. v inscenacích a tv. filmech Slunečnice (1967), Lásko, měj se hezky (1968), Muž v pralese (1971), Klícka (1971), Bertillon 166 (1974), Případ Adler (1974), Generál chudých (1974), Bílá růže (1976), Generál chudých (1974), Sůl země (1981), Ve službě (1984), Panská 8 (1984), Cesta za hvězdným prachem (1986), Hodina obrany (1991) a v seriálech Rozsudek (1971), Duhový luk (1972), Matka (1975), Černá země (1984), Slavné historky zbojnické (1985), Malé dějiny jedné rodiny (1988–89), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Náhrdelník (1992) a po dlouhé odmlce v Cyranově ostrově (2008). Pozornému čtenáři neunikne, že ho nenajde v žádném ryze normalizačním seriálu Nejmladším z rodu Hamrů a 30 případy majora Zemana počínaje a Gottwaldem a Rodáky konče, což je zaznamenání hodný unikát. V poslední době se hlavně uplatňoval v dabingu (propůjčoval hlas např. hercům Jacku Nicholsonovi a Budu Spencerovi), za jehož mistrovství obdržel Cenu Františka Filipovského (2011).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!