V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SEDLÁČKOVÁ, Jiřina

Jiřina SEDLÁČKOVÁ provdaná Brandejsová (* 13./14. 4. 1914 Přestavlky, okres Benešov, † 12. 4. 2002 Kamenice, okres Praha-východ)  – herečka. Díky zaměstnání manekýnky důvěrně poznala prostředí div. a film. světa, ale na hereckou dráhu nepomýšlela. K filmování ji přemluvil K. Lamač, jemuž se zalíbila jako typ usměvavé plavovlasé krásky salonní elegance a svěžího dívčího temperamentu. V další Lamačově komedii s V. Burianem Ducháček to zařídí (1938) debutovala vedlejší úlohou dcery advokáta barona Bertranda (J. Marvan). Během necelých dvou let hrála v dalších deseti filmech lehčích žánrů hlavní i drobnější dívčí role: manekýnku (Slečna matinka, 1938), studentku (Ideál septimy, 1938), modistku (Tulák Macoun, 1939), pumpařku (Ženy u benzinu, 1939), ale většinou dcery z lepších rodin i nižších sociálních vrstev. V rolích jejích rodičů se vystřídali B. Kysilková jako pradlena Vyskočilová (Manželka něco tuší, 1938), J. Steimar jako ředitel Doucha (Umlčené rty, 1939), F. Roland jako účetní Jedlička (Děvče z předměstí, 1939), T. Pištěk jako podnikatel Tudor (Bílá plachta ve Splitu, 1939). Diváci si její tvář zřejmě nejlépe vybaví v postavě továrnické dcery Elišky Záhorské, o jejíž srdce usiluje v komedii M. Friče Eva tropí hlouposti (1939) galantní synovec (O. Nový) postarší sousedky (Z. Baldová). S O. Novým se před kamerou setkala ještě ve svém posledním filmu, v komedii M. Friče Valentin Dobrotivý (1942), kde už jí připadla jen okrajová rolička agentky prodejny automobilů, s níž titulní hrdina projednává koupi vozu. Nového zásluhou se dostala i k jevištní činnosti, kvůli níž se začala zdokonalovat ve zpěvu a herectví (soukromé školení u J. KronbauerovéZ. Rogoze). Účinkovala na několika pražských scénách, např. v Novém divadle (hudební komedie Král s deštníkem), Divadle Anny Sedláčkové a Moderním divadle. Uměleckou kariéru ukončila za okupace sňatkem s hoteliérem Jaroslavem Brandejsem (majitel hotelu Esplanade), s nímž se odstěhovala do Kamenice, kde také dožila.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!