V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BŘEZINOVÁ, Jana

Jana BŘEZINOVÁ (* 18. 3. 1940 Praha, † 29. 5. 2000 Brno)  – herečka; manželka herce Z. Duška a matka malířky Venduly Březinové (* 1963). Pocházela z krejčovské rodiny. Původně se vyučila aranžérkou a později absolvovala herectví na DAMU (1965). Jednu sezonu působila ve Státním divadelním studiu v Praze a poté v divadle v Příbrami (1966–71). Od roku 1972 byla členkou pražského Národního divadla, kde ztvárnila řadu významných postav uzavřených, psychicky silných žen v českém i světovém repertoárů (Roxana v Cyranovi z Bergeracu, Slávka Hlubinová v Měsíci nad řekou, titulní hrdinka Maryši, Marie ve Vévodkyni valdštejnských vojsk, královna v Hamletovi, Margareta v Kočce na rozpálené plechové střeše, Varvara v Letních hostech, Goneril v Králi Learovi, hraběnka Helena v Katynce z Heilbronnu). Její hrdinky nepostrádaly poetické kouzlo, byly přirozené, bystré, ale jakoby uzavřené bytosti, jejichž tlumenému citovému životu dokázala dát nečekaně volný průchod v překvapivé gradaci. Ušlechtilý pohyb s ladným držením těla, prostota, zároveň však elegance projevu, jasný něžný hlas, patřily k jejímu základnímu hereckému vybavení. Vedle jeviště se stala její další platformou televize, kde své kvality a potenciál uplatnila v mnoha seriálech (Sňatky z rozumu, 1968; Dnes v jednom domě, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Konec velkých prázdnin, 1996), inscenacích (Dlouhé dopoledne, 1969; Komediantská historie, 1969; Výnosné místo, 1972; Podivín, 1973; Vlčí halíř, 1975; Hra na život, 1975; Splynutí duší, 1976; Přitažlivost země, 1978; Povídky malostranské, 1984; Jsi krásná, 1987; Nepočestná, 1989; Franz a Felice, 1992), pohádkách (Předeme, předeme zlatou nitku, 1981; O zakletém hadovi, 1983; O zrzavé Andule, 1989; Vojtík a duchové, 1997; Kouzelný bolehoj, 1997; Červený kamínek, 1997; Cyprián a a bezhlavý prapradědeček, 1997) a mnoha literárních pořadech (mj. Nedělní chvilka poesie). Jejím film. debutem se stala rolička mladičké manželky dirigenta Arnošta Moravce (J. Zíma) v komedii Z. Podskalského Ženu ani květinou neuhodíš (1966). Podruhé se na plátně mihla po boku J. Žáka, s nímž představovala milenecký pár, v Mášově Ohlédnutí (1968). Její kultivovaný herecký projev, spojený s intenzivním psychologickým vcítěním, nenašel bohužel dostatečné uplatnění ve filmu s výjimkou několika rolí v Jakubiskových filmech: jeptiška v symbolické feérii Dovidenia v pekle, priatelia (1970, 1990), krásná svobodná venkovská matka Helena Šimiaková v poetickém příběhu Postav dom, zasaď strom (1979), manželka záletného polesného (O. Lackovič) v komedii Nevera po slovensky (1981) a napůl pomatená kovářova manželka Matylda v rodinné kronice podle románu Petera Jaroše Tisícročná včela (1983). Role manželek a matek jí byly souzeny i v dalších filmech, ve kterých její mužské či rodičovské protějšky hráli V. Mareš (Návraty, 1972), B. Poloczek (Hon na kočku, 1979), V. Olmer (Písně by neměly umírat, 1983), L. Chudík (Putování Jana Amose, 1983) a J. Vinklář (Tísňové volání, 1985). Ovdovělé či rozvedené maminky dospívajích hrdinek ztělesnila v hudebním retrofilmu Štěpána Skalského Zakázaný výlet (1981) a v Jirešově psychologickém dramatu Neúplné zatmění (1982). Netypickou roli pracovnice čs. kontrarozvědky, která pod jménem Eva Krausová předstírá západoněmeckou překupnici drog, vytvořila v Brynychově kriminálním dramatu Mravenci nesou smrt (1985). Objevila se ještě v epizodkách a menších roličkách bývalé spolužačky na abiturientském večírku (Vrchní, prchni, 1980), nádražní úřednice (Kalamita, 1981) a třídní učitelky (Bloudění orientačního běžce, 1986). Jednou z jejích posledních výraznějších film. rolí byla staropanenská Židovka Ida ve Weissově nostalgickém okupačním retrodramatu Marta a já (1990). Spíše výjimečně se věnovala dabingu.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!