V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

SATINSKÝ, Július

Július SATINSKÝ (* 20. 8. 1941 Bratislava, † 29. 12. 2002 Bratislava)  – herec, spisovatel a textař. Pocházel z rodiny kavárníka. Vystudoval pedagogickou školu a obor dramaturgie na bratislavské VŠMU (1962–66), pak pracoval jako dramaturg v ČST Bratislava (1964–67). Spolu s M. Lasicou vytvořil autorsko-hereckou dvojici intelektuálních komiků, která od roku 1959 vystupovala ve vlastních programech na jevišti Tatra revue, později v Divadelním studiu (Divadlo na korze) a v divadle Večerní Brno. Roku 1972 se stali členy zpěvohry (od roku 1978 činohry) Nové scény v Bratislavě, kde vystřídali rozmanitý repertoár od muzikálů a komedií až po dramata. Roku 1986 nalezli jevištní zázemí v bratislavském Štúdiu S. Umělecky nejzávažnější počiny tandemu Lasica+ Satinský (L + S) spočívají především v jejich vlastních hrách (např. Večer pre dvoch, 1966; Soirée, 1968; Nečakanie na Godota, 1968; Ako vzniká sliepka, 1971; Náš priateľ René, 1980; Jubileum, 1990; Kam na to chodíme, 1991) a zábavných tv. programech (Ktosi je za dverami, Všetci sú za dverami), v nichž prokázali vynikající improvizační pohotovost, svěží hru s jazykem, živý kontakt s divákem a smysl pro ironii a parodii. Satinského spontánní komediantství bylo založeno na přirozené kreativitě. Činoherní postavy vytvářel bohatými gesty i mimickými výrazovými prostředky, s nadhledem a důrazem na kontrast skutečnosti a slovního balastu frází. Ve filmu se objevoval už od počátku 60. let (Vždy možno začať, 1961; Výlet po Dunaji, 1962), ale větší příležitosti dostal až v 80. letech díky českým filmařům, kteří ho obsazovali do komických a tragikomických rolí robustních chlapíků, překypujících temperamentem a okouzlujících spontánní naivitou, plebejským šarmem a přirozenou výřečností: zvídavý mimozemšťan B ve fantastické komedii O. Lipského Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982), furiantský lékař Albert Horák v rodinné situační komedii Marie Poledňákové S tebou mě baví svět (1982), král Pikola v Lipského pohádce J. Wericha Tři veteráni (1983), organizátor zábavných pořadů Jožin Petránek v satirické moralitě J. Krejčíka Prodavač humoru (1984), zemědělský pilot Štefan v komedii J. Menzela Vesničko má středisková (1985). Menšími rolemi obohatil ještě několik dalších českých filmů (Nekonečná – nevystupovat, 1978; Zkrocení zlého muže, 1986; Můj hříšný muž, 1986; Vážení přátelé, ano, 1989; Kanárská spojka, 1993). S diváky v kinech se rozloučil úlohou rybařícího penzionovaného doktora v poetickém retrofilmu J. Nvoty Kruté radosti (2002). K nezapomenutelným patřila i jeho postava moravského dobrodruha, polárníka, spisovatele a pábitele Jana Eskymo Welzla v tv. komedii Požírač medvědů (1996). Vedle častého účinkování na slov. obrazovce se objevil v českých seriálech (Křeček v noční košili, 1987; Hotel Anathema, 1997) či Zelenkově pohádce RumplCimprCampr (1997). Jako zpěvák se podílel na písňových albech Bolo nás jedenásť (1981), S vetrom opreteky (1982) a My (1987). Prosadil se též jako renomovaný fejetonista, jehož fejetony, glosy a komentáře vyšly též knižně: Moji milí Slováci – Dopisy rodákům o nebezpečích, která jim hrozí (1992), Karavána šteká, psi idú ďalej (1993), Mě z toho trefí šlak! (1994), Rozprávky uja Klobásu (1996), Šľak ma ide trafiť (1997), Tristo hrmených (…prvých sto) (1999), Chlapci z Dunajskej ulice (2002), Čučoriedkareň (2002). Vzpomínkovou knihu o něm připravili Jan Kolář a M. Lasica pod názvem Bleděmodrý svět Júliuse Satinského: vzpomínky, fotografie, karikatury, sny, dopisy, causerie a jiné texty (2004). O jeho životě a předčasné smrti natočila Kamila Vondrová dokumentární portrét Momentálně jsem mrtvý… (2006) pro tv. cyklus Příběhy slavných. Roku 1989 byl jmenován Zasloužilým umělcem a v lednu 2002 obdržel slov. státní vyznamenání Pribinův kříž 1. třídy za celoživotní přínos k rozvoji slov. umění.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!