V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

RÝDLOVÁ, Marie

Marie RÝDLOVÁ rozená Lierová (* 3. 12. 1884 Německý, dnes Havlíčkův Brod, † 28. 10. 1971 Praha)  – herečka; dcera herce a režiséra Národního divadla Karla Liera (1845–1909) a herečky Antonie Bollardové, mladší sestra herce a režiséra Františka Liera (1875–1911) a manželka herce A. Rýdla. Od tří let vystupovala na jevišti v dětských úlohách. Jako žačka Izy Brégrové začínala kariéru v div. společnosti F. Liera a pak prošla angažmá ve Švandově divadle (1901–11), v div. společnostech Roberta Morávka, V. Suka (což byl pseudonym Viktora Šulce), Hany Benoniové a K. Jičínského (1910–19), dále Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1919–22, 1924–44) a pražském divadle Komedia (1923–24). Po osvobození byla členkou Městského divadla na Královských Vinohradech, respektive Ústředního divadla čs. armády (1945–51) a nakonec Městských divadel pražských (1951–53). Ve filmu, kde se uplatnila až v pozdějším věku, debutovala epizodní rolí uklízečky v obchodním domě ve Vávrově dramatu Šťastnou cestu (1943). Menší úlohy matek a manželek hrála ještě např. ve filmech Jarní píseň (1944), Nezbedný bakalář (1946), Divá Bára (1949), Němá barikáda (1949) a Divotvorný klobouk (1952) a jako abatyše se objevila v Machově tendečním „špionážním“ filmu Akce B (1952). Působivou kreaci předvedla v postavě staré sobecké a prospěchářské rukavičnice Markéty, nevlastní matky titulní hrdinky (M. Glázrová), ve Vávrově historickém dramatu podle románu Zikmunda Wintra Rozina sebranec (1945).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!