RODEN ml., Karel
Karel RODEN ml. (* 10. 8. 1914 Okříšky, okres Třebíč, † 26. 8. 1992 České Budějovice) – herec a divadelní režisér; syn herců Anděly Šedivé-Rodenové a K. Rodena st., otec herců K. Rodena a M. Rodena. Z matčiny strany pochází ze starobylého divadelnického rodu, jehož hereckou tradici zahájil Vilém Grau (1807–1863). Otec si nepřál, aby z něj byl herec, proto měl jít studovat na zemědělskou školu. V šestnácti letech ale stejně utekl k divadlu a nastoupil u společnosti ředitele Jaroslava Bittla (1930–33). Kočovný život však brzy vyměnil za angažmá v kamenných divadlech. Po jedné sezoně v pražském Tylově divadle v Nuslích (1933–34) hrál a režíroval na regionálních scénách v Kladně (1934–37), Olomouci (1937–40) a Českých Budějovicích (1940–45). Po osvobození přesídlil na dva roky s českobudějovickým souborem – kvůli opravě budovy poškozené bombardováním – do Teplic. Od roku 1947 patřil až do své smrti k hereckým a režisérským oporám Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. K účinkování před kamerou se dostával jen velmi vzácně a velikost rolí před kamerou ani zdaleka neodpovídala jeho uměleckým kvalitám. Kromě epizodek pořadatele veslařského závodu (Neklidnou hladinou, 1962) a pohřebního agenta (Romance pro křídlovku, 1966) hrál i vedlejší role. V Tučkově podobenství Svatej z Krejcárku (1969) představuje jako profesor Vondrovič podivného milence vdané Kateřiny (D. Landsmannová) a v Muchnově komedii Honu na kočku (1979) ztělesnil dědečka mladé hrdinky, gymnazistky Magdy (Anna Pernerová). Na plátně se objevil také ve slov. pohádkách O živej vode (1987) a Sedem jednou ranou (1988).