ROBIN, Pavel
Pavel ROBIN vl. jm. Zdeněk Jelínek (* 9. 8. 1929 Benešov, † 29. 12. 2000 Praha) – herec. Roku 1948 zahájil profesionální hereckou dráhu v nově zřízeném Městském oblastním divadle v Písku, které však po jedné sezoně zaniklo. Další angažmá získal v Městském divadle pro mládež v Praze (1949–52), aby se po dvou letech v hořovickém divadle vrátil do Prahy, kde hrál v Alhambře (1954–55) a Divadle S. K. Neumanna (1955–56). Pak již do stálého angažmá nikdy nenastoupil a herectví se věnoval ve svobodném povolání, zejména před kamerou. Od počátku 60. let se tak zapisoval do českého filmu, zprvu šlo o snímky nejčastěji historické, a to vesměs bezejmennými epizodními roličkami, které byly charakterizované profesemi nebo jen činnostmi: muž u vozu (Malý Bobeš ve městě, 1962), divák (Praha nultá hodina, 1962), mušketýr (Bláznova kronika, 1964), gestapák (Atentát, 1964), policista (Kdo chce zabít Jessii?, 1966), sluha (Slasti Otce vlasti, 1969). Po menší časové prodlevě od poloviny 70. let, když si roku 1973 zahrál Kronice žhavého léta, začala jeho filmografie prudce narůstat, byť šlo o podobné epizodní roličky, mj. stěhovák (Anna, sestra Jany, 1975), host (Malá mořská víla, 1976), tetovaný narkoman (Zlaté rybky, 1977), bezejmenná epizoda (Lvi salonu, 1978) a obdobné úlohy měl v dalších filmech řady režisérů (z logiky doby zejména normalizačních) a také velmi rozličných žánrů (Osvobození Prahy, 1975; Náš dědek Josef, 1976; Bouřlivé víno, 1976; Vítěžný lid, 1977; Řeknem si to příští léto, 1977; Což takhle dát si špenát, 1977; Adéla ještě nevečeřela, 1977; Stíhán a podezřelý, 1978, Silnější než strach, 1978; Poprask na silnici E4, 1978; Na koho to slovo padne, 1978; Láska mezi kapkami deště, 1978; Hodinářova cesta korálovým mořem, 1978; Božská Ema, 1979; Svítalo celou noc, 1980). Poté nastal v jeho natáčení přece jen útlum, když podoba rolí se příliš neměnila: předseda MNV (Poslední vlak, 1982), řemeslník (Putování Jana Amose, 1983), podomek (Komediant, 1984), opilec (Papilio, 1986), strážný (Divoká srdce, 1989), starý Legeza (Divoká svině, 1989). S obdobným typem a velikostí postav se prezentoval na tv. obrazovce v inscenacích (Švédská zápalka, 1982; Inkarnace, 1995) a seriálech (30 případů majora Zemana, 1974–79; Sanitka, 1982; Uctivá poklona, pane Khon, 1992; Pomalé šípy, 1993). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1999).