RINA, Ita
Ita RINA vl. jm. Ida Italina Kravanja, další pseudonym Tamara Djordjević (* 7. 7. 1907 Divača, dnes Slovinsko, † 10. 5. 1979 Budva, Černá Hora)
–
slovinská herečka. Vyrůstala v Lublani, kde studovala a kde v devatenácti letech získala v soutěži organizované společností Universal Film zlatou šerpu nejpůvabnější dívky Jugoslávie. Titul královny krásy jí otevřel cestu do německých film. ateliérů, kde natočila ještě pod svým dívčím jménem několik snímků, především pro berlínskou firmu Peter Ostermayr Film, která jí nabídla první angažmá. Před kamerou debutovala v melodramatickém filmu
Was Kinder den Eltern verschweigen/
Co děti rodičům zatajují (1927), po němž následovaly další role podobného ladění. S Prahou se seznámila na podzim roku 1928, kdy
G. Machatý zahájil realizaci jednoho ze stěžejních děl němé éry. Film
Erotikon (1929) proslavil ve světovém měřítku jak tvůrce, tak i do té doby téměř neznámou herečku, která v něm ztělesnila dceru hlídače železniční trati (
K. Schleichert) Andreu, svedenou světáckým cizincem (Olaf Fjord). Další velkou příležitostí její krátké herecké kariéry byla titulní role prostitutky Tonky v dalším vrcholném opusu české němé kinematografie, Antonově dramatu
Tonka Šibenice (1930), jenž byl dodatečně ozvučen. V autentickém příběhu venkovské dívky, která se ve městě dostane na scestí, literárně zpracovaném spisovatelem a publicistou E. E. Kischem, hrála po boku slavné ruské herečky Very Baranovské a
J. Rovenského. Předtím vytvořila s německým hercem Carlem de Vogtem v roli soudce Holana ústřední manželskou dvojici v dramatu
Hanba (1929), režírovaném Josefem Medeotti-Boháčem. I když se s nástupem zvuku její herecké aktivity výrazně zredukovaly, diváci českých a německých filmů se s křehkou postavou této černovlasé krásky, představitelky osudových žen, ještě několikrát setkali. Ženskou protagonistkou, manželkou dalmatského rybáře Ivo Kralje (
L. H. Struna), který údajně za války padl, a ona se proto znovu provdala, byla v mezinárodně ambiciózním filmu
…a život jde dál… (1935), jehož tvůrcům (Carl Junghans, F. W. Kraemer,
V. Kubásek) se nepodařilo naplnit původní umělecké záměry. Na začátku 2. světové války se Rina zcela z filmu i povědomí veřejnosti vytratila a připomněla se až po dvacetileté odmlce v jugoslávském filmu o milencích, kteří přežili atomový výbuch
Rat/
Válka (1960) režiséra Veljka Bulajiće. Jako jediné slovinské herečce, která dosáhla mezinárodního uznání, a navíc zásluhou českého filmu, jsou jí věnovány dva krátkometrážní dokumentární filmy
Deklica s frnikulami/
Děvče s kuličkami (1998, režie Silvan Furlan) a
Sečate li se Ite Rine/
Vzpomínáte na Itu Rinu? (2007, režie Ilija Slani).