V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

RINA, Ita

Ita RINA vl. jm. Ida Italina Kravanja, další pseudonym Tamara Djordjević (* 7. 7. 1907 Divača, dnes Slovinsko, † 10. 5. 1979 Budva, Černá Hora)  – slovinská herečka. Vyrůstala v Lublani, kde studovala a kde v devatenácti letech získala v soutěži organizované společností Universal Film zlatou šerpu nejpůvabnější dívky Jugoslávie. Titul královny krásy jí otevřel cestu do německých film. ateliérů, kde natočila ještě pod svým dívčím jménem několik snímků, především pro berlínskou firmu Peter Ostermayr Film, která jí nabídla první angažmá. Před kamerou debutovala v melodramatickém filmu Was Kinder den Eltern verschweigen/Co děti rodičům zatajují (1927), po němž následovaly další role podobného ladění. S Prahou se seznámila na podzim roku 1928, kdy G. Machatý zahájil realizaci jednoho ze stěžejních děl němé éry. Film Erotikon (1929) proslavil ve světovém měřítku jak tvůrce, tak i do té doby téměř neznámou herečku, která v něm ztělesnila dceru hlídače železniční trati (K. Schleichert) Andreu, svedenou světáckým cizincem (Olaf Fjord). Další velkou příležitostí její krátké herecké kariéry byla titulní role prostitutky Tonky v dalším vrcholném opusu české němé kinematografie, Antonově dramatu Tonka Šibenice (1930), jenž byl dodatečně ozvučen. V autentickém příběhu venkovské dívky, která se ve městě dostane na scestí, literárně zpracovaném spisovatelem a publicistou E. E. Kischem, hrála po boku slavné ruské herečky Very Baranovské a J. Rovenského. Předtím vytvořila s německým hercem Carlem de Vogtem v roli soudce Holana ústřední manželskou dvojici v dramatu Hanba (1929), režírovaném Josefem Medeotti-Boháčem. I když se s nástupem zvuku její herecké aktivity výrazně zredukovaly, diváci českých a německých filmů se s křehkou postavou této černovlasé krásky, představitelky osudových žen, ještě několikrát setkali. Ženskou protagonistkou, manželkou dalmatského rybáře Ivo Kralje (L. H. Struna), který údajně za války padl, a ona se proto znovu provdala, byla v mezinárodně ambiciózním filmu …a život jde dál… (1935), jehož tvůrcům (Carl Junghans, F. W. Kraemer, V. Kubásek) se nepodařilo naplnit původní umělecké záměry. Na začátku 2. světové války se Rina zcela z filmu i povědomí veřejnosti vytratila a připomněla se až po dvacetileté odmlce v jugoslávském filmu o milencích, kteří přežili atomový výbuch Rat/Válka (1960) režiséra Veljka Bulajiće. Jako jediné slovinské herečce, která dosáhla mezinárodního uznání, a navíc zásluhou českého filmu, jsou jí věnovány dva krátkometrážní dokumentární filmy Deklica s frnikulami/Děvče s kuličkami (1998, režie Silvan Furlan) a Sečate li se Ite Rine/Vzpomínáte na Itu Rinu? (2007, režie Ilija Slani).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!