RICHTER, Jan
Jan RICHTER (* 16. 6. 1892 nebo 6. 5. 1896 Praha, † 7. 9. 1936 nebo 15. 9. 1937 Praha) – herec. Byl ze šesti dětí vrátného z městské spořitelny. Po vychození měšťanky se šel učit do papírnického velkoskladu v Melantrichově ulici. Od mládí hrával s ochotníky v Řemeslnicko-živnostenské besedě. K profesionální herecké dráze se odhodlal zásluhou herce E. Fialy, který se k nim přiženil do rodiny. Nejprve vystupoval ve sboru smíchovské Arény, kde se postupně stal nepostradatelným hercem, který mohl díky své fotografické paměti zaskakovat kdykoliv a v jakékoliv roli. Ve druhé polovině 20. let patřil ke kmenovým členům Divadla Vlasty Buriana, kde dokázal vždy pohotově a vtipně reagovat na Burianovy improvizace. Na film. plátně se herecky uplatnil v charakterech sociálního zabarvení i komického žánru. Mezi 65 epizodními rolemi, které vytvořil ve 28 němých a v 37 zvukových filmech do roku 1936, převažují figurky číšníků a hostinských (Muži v offsidu, 1931; Dobrý voják Švejk, 1931; Sedmá velmoc, 1933), pobudů a drobných kriminálníků (Chyťte ho!, 1924; Pražský kat, 1927; Batalion, 1927; Ze soboty na neděli, 1931; Peníze nebo život, 1932; Vražda v Ostrovní ulici, 1933; Uličnice, 1936) nebo naopak strážců zákona (Pohádka máje, 1926; Páter Vojtěch, 1928; Loupežník, 1931; U nás v Kocourkově, 1934). Často hrál v komediích, jejímž protagonistou byl Richterův div. principál V. Burian: soused (On a jeho sestra, 1931), policejní komisař (To neznáte Hadimršku, 1931), vrchní číšník v kavárně (Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, 1932), host na pohřbu (Anton Špelec, ostrostřelec, 1932), inspektor drah (Funebrák, 1932) a opilec (Pobočník Jeho Výsosti, 1933). Bohémský způsob života a alkohol se podstatnou měrou podepsaly na jeho předčasné smrti.